Dokumentární fotografie

Dokumentární fotografie (z lat. documentum – předmět doličný) je fotografický styl, který představuje fotografický dokument jako zobrazení reality, jako časový dokument, jako apel nebo upozornění na danou skutečnost. Rozlišuje se subjektivní a objektivní zájem, který za dokumentem stojí – například ideologické nebo sociální pozadí.

Eugène Atget: Sběrač hadrů, 1899

Jacob Augustus Riis: Městští bandité, kolem 1890

Lewis Hine: Addie Card (asi 12 let) u spřádacího stroje v bavlnářském závodě v North Pormalu (Pownal). Dívky o ní říkaly, že jí je teprve deset...^[1]

Marion Post Wolcottová černoch jde do kina v Belzoni, Mississippi speciálním vchodem „pro barevné“

Ben Shahn: Houslista Bill Henseley, 1937

„Dokumentární fotografie“ zobrazovala například depresi ve 30. letech dvacátého století v Americe. V roce 1935 vznikla společnost Farm Security Administration (FSA), která zahájila fotografickou kampaň, do jejíhož sociologicko-dokumentárního programu se zapojila řada fotografů. Měla za úkol sestavit dokumentaci sociálních problémů v jižních státech USA.^[2] Těmto fotografům vděčíme za výjimečný obraz Ameriky v době krize a jejích dozvuků. V tomto období se formovala „dokumentární fotografie“. Jejími hlavními charakteristikami byl důraz na realismus, snaha bez příkras zachytit věci takové, jaké jsou, spoluprožití bídy a utrpení, jasný morální postoj a konečně samotné vědomí specifičnosti tohoto média.^[3]

Historie

Novinář, spisovatel, sociolog a průkopník dokumentární fotografie Jacob Augustus Riis v devadesátých letech 19. století vytvořil především díky fotografickému blesku mezní dílo Jak žije druhá polovina (How the Other Half Lives).^[4] Fotografie pořizoval v chudinských čtvrtích, ve starých domech, v nájemných ubytovnách kasárenského typu, v policejních noclehárnách a v domácích řemeslných dílnách, kde se zneužívala práce dětí. S pomocí knih, fotografií, novinových článků a přednášek, na kterých promítal své diapozitivy, dosáhl některé změny a nápravy. Zrušily se policejní noční útulky, byla zřízena škola pro bezprizorní děti, doplnily se zákony o dětské práci a odstranila se celá ulice Mulberry Bend, která byla skrýší zločinců.^[5] O několik let později Riise v jeho sociálních reformách napodobil Lewis Hine.

Představitelé dokumentární fotografie

Evropa

• Eugène Atget
• Gertrude Blom
• Severin Nilsson
• Henri Cartier-Bresson
• Bill Brandt
• August Sander
• Roman Vishniac (1897–1990, Rusko, USA)

USA

• Berenice Abbott
• Lee Friedlander
• Walker Evans
• Lewis Hine
• Dorothea Lange
• Mary Ellen Mark
• Steve McCurry
• Jacob Augustus Riis
• Manuel Rivera-Ortiz
• W. Eugene Smith
• Horacio Coppola (1906, Argentina) ve 30. letech dokumentoval život v ulicích Buenos Aires.

Ostatní

• James Agee
• Paul Carter
• John Collier
• Jack Delano
• Herman Krieger
• Russel Lee
• Helen Levittová
• Mary Ellen Marková
• Carl Mydans
• Gordon Parks
• Martha Roslerová
• Arthur Rothstein
• Ben Shahn
• John Vachon
• Todd Webb
• Garry Winogrand
• Marion Post Wolcottová
• Benito Panunzi