Dominikánská republika
ostrovní stát v Karibiku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, s nímž ostrov sdílí. Dominikánská republika zabírá pět osmin ostrova. Společná hranice je dlouhá 360 kilometrů. Dominikánská republika je s rozlohou 48 671 kilometrů čtverečních druhým největším státem Antil co do rozlohy (po Kubě). Obyvatel zde žije přibližně 10,8 milionu (odhad 2020), z nichž přibližně 3,3 miliony žijí v metropolitní oblasti Santo Dominga, jež je hlavním městem. Úředním jazykem země je španělština.
Dominikánská republika República Dominicana | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Himno nacional de la República Dominicana | |||
Motto Dios, Patria, Libertad (Bůh, Vlast, Svoboda) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Santo Domingo | ||
Rozloha | 48 730 km² (127. na světě) z toho 1,6 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Pico Duarte (3087 m n. m.) | ||
Časové pásmo | v zimě -5 v létě -4 | ||
Poloha | 18°48′ s. š., 70°12′ z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 10 976 788 (85. na světě, 2021) | ||
Hustota zalidnění | 211 ob. / km² (59. na světě) | ||
HDI | ▲ 0.766 (vysoký) (82. na světě, 2022) | ||
Jazyk | španělština | ||
Náboženství | křesťanství 99 %, šamanismus 1 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | prezidentská republika | ||
Vznik | 27. února 1844 (nezávislost na Haiti) | ||
Prezident | Luis Abinader | ||
Viceprezidentka | Raquel Peña | ||
Měna | dominikánské peso (DOP) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 21 680[1] USD (71. na světě, 2021) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 214 DOM DO | ||
MPZ | DOM | ||
Telefonní předvolba | +1 809, +1 829, +1 849 | ||
Národní TLD | .do |
Před příchodem Evropanů ovládali území Taínové. Po historickém přistání Kryštofa Kolumba roku 1492 docházelo rychle ke španělské kolonizaci. Taínové téměř zcela vyhynuli, zejména kvůli zavlečeným chorobám. V roce 1697 Španělsko uznalo francouzskou nadvládu nad západní třetinou ostrova, který se v roce 1804 stal nezávislým státem Haiti. Na Španělsku získali Dominikánci nezávislost roku 1821, brzy ale následovalo násilné připojení k Haiti. Místní se z nadvlády sousedů osvobodili roku 1844 po vítězství v dominikánské válce za nezávislost. Během následujících 72 let zažila Dominikánská republika převážně občanské války, několik neúspěšných invazí Haiťanů a krátký návrat španělského koloniálního panství, než natrvalo vyhnala Španěly během války z let 1863–1865. USA okupovaly Dominikánskou republiku v letech 1916–1924 kvůli hrozbě nesplácení zahraničních dluhů. Od roku 1930 zde vládl diktátor Rafael Trujillo až do svého zavraždění v roce 1961. Následná občanská válka byla ukončena americkou vojenskou invazí a následovala autoritářská vláda Joaquína Balaguera. V roce 1978 se Dominikánská republika posunula směrem k zastupitelské demokracii.
Dominikánská republika je sedmou největší ekonomikou v Latinské Americe a vůbec největší v karibské a středoamerické oblasti. V letech 1992-2018 měla nejrychleji rostoucí HDP na západní polokouli s více než pětiprocentním průměrným růstem. Dominikánská republika je nejnavštěvovanější destinací v Karibiku. Kromě slunných pláží lákají turisty i památky na koloniální historii – právě na jejím území byly postaveny první katedrála, hrad, klášter i pevnost na americkém kontinentu.