Europa (měsíc)
měsíc planety Jupiter / From Wikipedia, the free encyclopedia
Europa (též Jupiter II) je měsíc planety Jupiter, druhý nejbližší a současně nejmenší z Galileovských měsíců. Při zahrnutí malých měsíců je v pořadí od planety šestý. Objevili ji už v 17. století Galileo Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon Marius. Byla pojmenována podle Európy, jedné z milenek boha Dia, dcery vládce Týru, právě na základě Mariova návrhu.
Europa | |
---|---|
Europa na fotomozaice sondy Galileo | |
Identifikátory | |
Typ | měsíc |
Označení | Jupiter II |
Objeveno | |
Datum | 7. ledna 1610 |
Objevitel | Galileo Galilei |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | 670 900 km |
Výstřednost | 0,009 |
Periapsida | 664 862 km |
Apoapsida | 676 938 km |
Perioda (oběžná doba) | 3,551181 d |
Orbitální rychlost | |
- průměrná | 13,740 km/s |
Sklon dráhy | |
- ke slunečnímu rovníku | 0,470->° |
Mateřská hvězda | Jupiter |
Fyzikální charakteristiky | |
Rovníkový průměr | 3138[1] km (0,245 Země) |
Povrch | 3,09×107 km² (0,061 Země) |
Objem | 1,593×1010 km³ (0,015 Země) |
Hmotnost | 4,8×1022 kg (0,008 Země[1]) |
Průměrná hustota | 3,01[1] g/cm³ |
Gravitace na rovníku | 1,314 m/s² (0,134 G) |
Úniková rychlost | 2,025 km/s |
Rychlost rotace | 115,67 km/h (na rovníku) |
Sklon rotační osy | 0,1° |
Albedo | 0,67 ± 0,03 |
Povrchová teplota | |
- minimální | 50 K |
- průměrná | 103 K |
- maximální | 125 K |
Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský Měsíc, a současně je šestým největším měsícem ve sluneční soustavě. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z křemičitanů, které obklopují železné jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. Povrch Europy je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k hypotéze, že se pod ledovým povrchem nachází oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu.[2] Podobně, jako v případě Io i Europa je vystavována silným slapovým jevům vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán tekutý a umožňovat dynamickou geologickou aktivitu.[3]
Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od americké sondy Galileo. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond Voyager 1 a Voyager 2. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu Europa Jupiter System Mission (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem.[4]