Gyula Horn (5. července 1932 Budapešť19. června 2013 tamtéž) byl maďarský politik a ekonom, poslední ministr zahraničí Maďarské lidové republiky a jedna z osobností pádu komunismu v Maďarsku. V letech 19941998 zastával úřad třetího premiéra Maďarské republiky.

Stručná fakta Horn Gyula, 3. premiér Maďarské republiky ...
Horn Gyula
Thumb
3. premiér Maďarské republiky
Ve funkci:
15. červenec 1994  6. červenec 1998
PrezidentÁrpád Göncz
PředchůdcePéter Boross
NástupceViktor Orbán
2. předseda MSZP
Ve funkci:
27. květen 1990  5. září 1998
PředchůdceRezső Nyers
NástupceLászló Kovács
Ministr zahraničí MLR
Ve funkci:
10. květen 1989  23. květen 1990
PředchůdcePéter Várkonyi
NástupceGéza Jeszenszky
Stranická příslušnost
ČlenstvíMDP (1954-1956)
MSZMP (1956-1989)
MSZP (1989-2013)

Rodné jménoHorn Gyula János
Narození5. července 1932
Maďarsko Budapešť, Maďarské království
Úmrtí19. června 2013 (ve věku 80 let)
Budapešť, Maďarsko
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Národnostmaďarská
ChoťAnna Király
PříbuzníSzófia Havasová (neteř)
Alma materRostovská státní ekonomická univerzita (do 1954)
Profesepolitik, ekonom
OceněníPamětní medaile dělnicko-rolnické vlády (1957)
Cena Karla Velikého (1990)
Humanitární cena (1992)
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (2005)
Cena kuráže (2005)
 více na Wikidatech
PodpisThumb
CommonsGyula Horn
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Biografie

Roku 1954 se stal členem tehdejší vládnoucí komunistické strany Magyar Dolgozók Pártja a od roku 1956 její pokračovatelky přetransformované Magyar Szocialista Munkáspárt, jejímž členem byl až do pádu komunismu v roce 1989.

Během protikomunistického povstání v roce 1956 se připojil k takzvaným brigádám „Pufajkások“ (někdy také nazývané Kádárovi husaři), což byla komunistická polovojenská organizace, jejímž cílem bylo po boku sovětské intervenční armády bojovat proti revolucionářům a upevnit pozici Jánose Kádára, jako nového vůdce porevolučního komunistického lidového Maďarska. Působil zde až do června 1957.[1][2][3]

Pracoval jako zpravodaj ministerstva financí, poté se věnoval diplomatické oblasti v jugoslávském Bělehradu a bulharské Sofii.

Thumb
Hans-Dietrich Genscher a Gyula Horn

Dne 10. května 1989 byl jmenován ministrem zahraničí MLR, během jeho úřadování došlo k Panevropskému pikniku. Ve funkci byl až do 23. května 1990.

Po prvních svobodných volbách roku 1990 usednul v parlamentu jako předseda levicové MSZP. Ve stejném roce mu byla udělena Karlova cena. Po čtyřech letech v opozici drtivě zvítězil se svou stranou v parlamentních volbách 1994 a stal se v pořadí třetím premiérem Maďarské republiky. Jeho koaliční vláda MSZP-SZDSZ díky stabilní většině v parlamentu vydržela po celé volební období, avšak v následujících parlamentních volbách byla MSZP poražena středo-pravicovým Fideszem a novým premiérem se stal Viktor Orbán. Na říjnovém sjezdu se Gyula Horn vzdal vedení své strany a novým předsedou byl zvolen László Kovács. Poslancem parlamentu byl Horn nepřetržitě až do roku 2010.

Roku 2007 byl Gyula Horn tehdejším premiérem Ferencem Gyurcsányem (MSZP) navržen na ocenění Magyar Köztársaság Érdemrendjének Polgári Tagozata. Tehdejší prezident republiky László Sólyom mu však odmítnul ocenění udělit, s poukázáním na skutečnost, že Gyula Horn během protikomunistického povstání v roce 1956 bojoval spolu se sovětskými vojsky proti maďarským revolucionářům, což je v rozporu s ústavními hodnotami současné Maďarské republiky.[4]

Knihy

  • Cölöpök (1991)
  • Azok a kilencvenes évek… (1999)
  • Ferenc Kubinyi: Vaskorona. (Edition Litfas, 1995)
  • Szabolcs Szerdahelyi: Hiányzó cölöpök – Ami a Horn Gyula életrajzból kimaradt. (Kairosz Kiadó, 2002)

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.