Havířov
statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji / From Wikipedia, the free encyclopedia
Havířov (polsky Hawierzów) je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde přibližně 70 tisíc[1] obyvatel, a jde tak o největší české město, které není krajské, a dokonce ani okresní.
Statutární město Havířov | |
---|---|
Náměstí Republiky | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | statutární město |
Pověřená obec | Havířov |
Obec s rozšířenou působností | Havířov (správní obvod) |
Okres | Karviná |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′40″ s. š., 18°25′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 70 245 (2023)[1] |
Rozloha | 32,08 km²[2] |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
PSČ | 736 01 |
Počet domů | 5 845 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 31 |
Kontakt | |
Adresa magistrátu | Magistrát města Havířova Svornosti 2 736 01 Havířov posta@havirov-city.cz |
Primátor | Josef Bělica (ANO) |
Oficiální web: www | |
Havířov | |
Další údaje | |
Ocenění | Obec přátelská rodině |
Kód obce | 555088 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Havířov je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí),[4] slavnostně vyhlášeným dne 4. 12. 1955. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí Dolní Bludovice, Šumbark a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy – nachází se na historické silniční trase spojující Opavu, Ostravu a Český Těšín. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo okresním ani krajským městem, a také spolu s Krnovem, Turnovem, Českou Třebovou a Žatcem jedno z pěti českých měst větších než jeho okresní město. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.
Znak a vlajku Havířova navrhl roku 1966 heraldik Jiří Louda a jedná se o jeho první obecní symboly, které mu byly schváleny.[5]
Architektonicky nejcennějším a nejzajímavějším prvkem je jádro města, a jeho blízké okolí, které bylo postaveno v 50. – 60. letech ve stylu socialistického realismu, jež bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Další známou budovou města je železniční nádraží, jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek bruselského stylu 60. let 20. století, proslavené po roce 2012 úmyslem tehdejšího majitele Českých drah s podporou města o jeho demolici, která však narazila na odpor ze strany občanských sdružení i části veřejnosti (budova nádraží nakonec zůstala a prošla rekonstrukcí).[6]