Horní Slezsko
jihovýchodní část Slezska / From Wikipedia, the free encyclopedia
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Horní Slezsko Górny Śląsk Gůrny Ślůnsk Oberschlesien | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Opolí (historické) |
Status | historická země |
Souřadnice | 50°26′2″ s. š., 18°1′57″ v. d. |
Časové pásmo | středoevropský čas (standardní čas) UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) středoevropský letní čas (letní čas) |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | polština, čeština |
Správa regionu | |
Stát | Polsko Polsko |
Nadřazený celek | Polsko Polsko Česko Česko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Termín Silesia Superior se poprvé objevuje v psaných pramenech na sklonku 15. století. Jednalo se o území na východ od Slezské přeseky, která tvořila přirozenou hranici mezi Opolským a Vratislavským knížectvím. V současnosti se při určení hranic Horního Slezska vychází především z podoby vládního obvodu Opolí v pruské provincii Slezsko a pozdější provincie Horní Slezsko. K Hornímu Slezsku patří také Těšínsko a další území bývalého Rakouského Slezska, ale vzhledem k odlišné identitě obyvatel a jinému průběhu moderních dějin ne vždy jsou k němu započítávány. Většina regionu, který má celkovou rozlohu 20 373 km² (srovnatelnou se Slovinskem) a více než 5 milionů obyvatel,[1] je od konce druhé světové války součástí Polska (ve Slezském a Opolském vojvodství), menší jihozápadní část naopak leží v České republice (v Moravskoslezském a podle některých definic i Olomouckém kraji).
Historickými metropolemi jsou Opolí, Ratiboř, Opava a Těšín, největším městem v současnosti Katovice a nejlidnatější oblastí katovická konurbace spolu s Rybnickým uhelným okruhem. V Horním Slezsku leží též některé městské části Ostravy a podstatná část ostravské aglomerace. Značná část regionu je poznamenána těžbou černého uhlí (viz Hornoslezská pánev) a s ní související industrializací a urbanizací v 19. a 20. století, avšak patří k němu také zemědělské Opolsko či pohorské oblasti Beskyd a Jeseníků.
Etnická a jazyková problematika Horního Slezska je velmi složitá, a to vzhledem k přítomnosti stotisícové německé menšiny v Polsku (viz též dvojjazyčnost Horního Slezska) a polské menšiny v Česku, požadavkům na autonomii polské části regionu, slezské národnosti, k níž se v roce 2021 hlásilo přes půl milionu Hornoslezanů (celkem má Horní Slezsko 5 milionů obyvatel, takže téměř 12 % obyvatel Horního Slezska uvedlo svou národnost jako slezskou), a snahám o kodifikaci spisovné slezštiny, jejíž status polského dialektu nebo samostatného západoslovanského jazyka je sporný. Ve 20. století bylo Horní Slezsko předmětem několika územních sporů (viz československo-polský spor o Těšínsko, hornoslezská povstání, hornoslezský plebiscit, Hlučínsko).