český duchovní a mučedík From Wikipedia, the free encyclopedia
Blahoslavený Hroznata z Ovence byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 (někdy se uvádí i letopočet 1170) jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, a Dobroslavy, která zřejmě pocházela z rodu Drslaviců.[1] Od blahoslaveného Hroznaty odvozuje svůj původ šlechtický rod Vrtbů.
Blahoslavený Hroznata z Ovence, O. Praem. | |
---|---|
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově | |
mučedník | |
Narození | kolem 1160 Teplá |
Úmrtí | 14. července 1217 zámek Starý Hrozňatov |
Svátek | 14. července |
Místo pohřbení | Kostel Zvěstování Panny Marie v Teplé |
Řád | Řád premonstrátských řeholních kanovníků |
Vyznání | křesťanství |
Blahořečen | Uznání kultu: 16. září 1897, Lev XIII. |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | model kostela, okovy, řetězy |
Patronem | Čech, plzeňské diecéze |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po předčasné smrti otce Sezemy z Krašova, který padl v bitvě u Loděnic roku 1179, byl vychováván u své sestry Vojslavy, která byla provdána v Krakově za krakovského purkrabího či městského prefekta. Měl bratra Arnošta. Páni z Gutštejna také pravděpodobně vycházejí z jejich rodu. Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží – roku 1197[2]), přivěšenou modrým provázkem.
Nadaný mladý muž se po návratu do Čech oženil, ale brzy ztratil svého syna i manželku. V roce 1193, výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země, založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů a kolem roku 1200 klášter pro sestry-premonstrátky v Chotěšově. Podle tradice byl později v Římě papežem Inocencem III. oblečen do bílého hábitu premonstrátů a stal se řeholníkem v nově založeném tepelském klášteře.
Již předtím vlastnil několik obcí na Litoměřicku a Českolipsku. Je doloženo dokladem z roku 1197, že mu patřila ves Jezvé, ležící v dnešním okrese Česká Lípa.[3]
Díky bohatým zkušenostem jej opat Jan jmenoval svým zástupcem a správcem majetku. Ze všech sil se potom řeholní bratr (tj. laik) Hroznata zasazoval za věci kláštera. To bylo nepřátelům kláštera trnem v oku. Byl od nich zajat a uvězněn v hradu Kinsperk (historik Petr Kubín uvádí hrad Hohenberg nad Ohří),[4] a protože odmítal zaplatit výkupné, nechali ho zemřít hlady. Stalo se tak 14. července 1217 (nebo 14. července 1218, nebo 12. července 1217, nebo 12. července 1218).[4]
Již v polovině 13. století byl sepsán Hroznatův životopis: Vita fratris Hroznatae. Papež Lev XIII. potvrdil roku 1897 jeho uctívání jako blahoslaveného a o 100 let později byl papežem sv. Janem Pavlem II. jmenován patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze[5] a též patronem vězňů svědomí a vězňů pro víru v Boha a pronásledovaných křesťanů.[zdroj?] Na počátku roku 2004 zahájil tehdejší (římskokatolický) plzeňský diecézní biskup František Radkovský kanonizační proces.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.