Islámský stát
mezinárodně neuznaný stát a islamistická organizace / From Wikipedia, the free encyclopedia
Islámský stát (arabsky: الدولة الإسلامية, ad-Dawla al-ʾIslámíja) zkratka IS, užívány také zkratky Daiš[3] či Daeš,[4] do 29. června 2014 Islámský stát v Iráku a Levantě (arabsky الدولة الإسلامية في العراق والشام), zkratka ISIL, případně „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (kde arabské Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta), zkratka ISIS, je název radikální islamistické sunnitské teroristické organizace původem z Iráku, původně irácké odnože teroristické sítě Al-Káidy.
الدولة الإسلامية (ad-Dawla al-ʾIslámíja) | |
---|---|
Účast na válce proti terorismu, povstání v Iráku, občanské válce v Sýrii, obč. válce v Libyi, obč. válce v Jemenu, válce v Afghánistánu, válce v severozápadním Pákistánu, nepokojích na Sinajském poloostrově, povstání v Nigérii, Mosambiku, na Filipínách a válce proti IS | |
Vlajka IS | |
Základní info | |
Aktivní | od roku 1999–dosud pod různými názvy 3. ledna 2014 (vyhlášení chalífátu nezávislého na Irácké republice) |
Vznik jako | |
Operační území | |
Ideologie | |
Skupiny |
|
Velitel |
|
Základny | Rakka, Sýrie (vrchní velení) |
Síla | 27 000–30 000 mužů 20 000–31 500 (září 2014 podle CIA)[2] cca 800 v Derně, Libye |
Spojenci | |
Oponenti |
|
Konflikty/boje |
|
V roce 2014 vyhlásili džihádisté (již odtržení od Al-Káidy) na dobytých území ve státech Irák a Sýrie samozvaný státní útvar zvaný Islámský stát, který poté nebyl mezinárodně uznán žádnou jinou zemí. Islamistické hnutí vyhlásilo toto území za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě[5] a usiluje o vládu nad všemi muslimy obývanými územími.[6] Cílem bylo obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.
Islamistické teroristické hnutí je známé svou přísnou wahhábistickou/salafistickou interpretací islámu a islámského práva šaría a stalo se nechvalně známým svým brutálním násilím páchaným na obyvatelstvu. Krutým perzekucím ze strany organizace čelí především příslušníci neislámských náboženských menšin a také ší'itští muslimové.[7][8] Původně bylo napojené na teroristickou organizaci Al-Káida, ale v čele s Abú Bakrem al-Bagdádím odepřelo Al-Káidě poslušnost, když její vůdce Ajman az-Zaváhirí nařídil, aby ISIL přenechal v Sýrii operace tamní odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusrá, a zaměřil se na působení v Iráku.[9]
Kvůli působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo a zesílilo, podle některých komentátorů díky údajné podpoře syrského prezidenta Asada,[10] podle některých díky podpoře USA, jelikož k Islámskému státu přeběhlo mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády.[11] Dne 31. prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát. Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, neměl vyřešené vztahy se svými sousedy, ani pevné hranice. Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí, jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra. Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát“. Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy.
Příslušníci hnutí pochází z různých zemí. Kromě toho dochází k militarizaci dětí, pokud rodiče nesouhlasí s vojenským výcvikem, musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu.[12]
Dne 23. března 2019 ztratil Islámský stát své poslední významné město, kterým byl Baghúz v Sýrii.[13][14][15]