Karlštejn
český středověký hrad, národní kulturní památka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Karlštejn (německy Karlstein) je původem středověký královský hrad, nacházející se na katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy. Leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Hrad je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Veřejnosti je přístupný nepřetržitě od roku 1905,[1] a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka.[2] Od 30. března 1962 je veden jako národní kulturní památka,[3] jejíž každoroční návštěvnost od počátku 60. let 20. století neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně.[4] Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky – je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka,[5] a v rámci památek spravovaných Národním památkovým ústavem si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky.[4]
Státní hrad Karlštejn | |
---|---|
Pohled od jihozápadu z podhradí | |
Účel stavby | |
Soukromé sídlo císaře, místo pro uložení královských pokladů | |
Základní informace | |
Sloh | gotika, novogotika |
Architekti | Matyáš z Arrasu a Josef Mocker (rekonstrukce) |
Výstavba | 40. léta 14. století‒1365 (1372) |
Přestavba | 1588–1597; 1887–1905 |
Materiály | vápenec, cihla, dřevo, břidlice |
Stavebník | Karel IV. |
Další majitelé | Český král, České království, Zástavní majitel, Česká královna, Ústav šlechtičen, Československá republika, Česká republika |
Současný majitel | Česká republika, ve správě NPÚ |
Pojmenováno po | Karel IV. |
Poloha | |
Adresa | Karlštejn 172, Karlštejn, Česko Česko |
Souřadnice | 49°56′22,38″ s. š., 14°11′16,56″ v. d. |
Karlštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11743/2-327 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV.[6] Po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355 císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování říšských korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků.[7] České korunovační klenoty, do té doby přechovávané v katedrále svatého Víta v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem 20. let 15. století na příkaz Karlova syna Václava IV. Král Zikmund[8] oba soubory královských insignií nechal z obav před husitskými bouřemi vyvézt z Českého království.[9] Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.[10]
Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple sv. Kateřiny a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži a kaple sv. Kříže ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená freskovými malbami a inkrustovanými pásy, je ukázkou vyspělé umělecké práce pozdního středověku.[7] Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 gotických deskových maleb zdobící stěny kaple sv. Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby.[11] Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika, za který posléze Národní památkový ústav získal cenu Evropské unie v oblasti kulturního dědictví Europa Nostra Award 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale i evropském měřítku.[12] Karlštejnským kastelánem je od 1. ledna 2019 Lukáš Kunst.[pozn. 1][13]