Kostel Panny Marie pod řetězem
katolický kostel v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Panny Marie pod řetězem je římskokatolický klášterní kostel při komendě johanitského řádu. Je torzem nedokončeného většího středověkého maltézského chrámu, započatého v románském slohu. Současný kostel je pouze kněžiště zamýšleného chrámu. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka.[1] Nachází se v Lázeňské ulici v Praze 1 na Malé Straně.
| Kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze | |
|---|---|
_(4).jpg) Johanitský kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Malá Strana |
| Souřadnice | 50°5′12″ s. š., 14°24′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická, ritus západní římský |
| Provincie | Čechy |
| Sdružení | Suverénní řád Maltézských rytířů |
| Status | klášterní kostel |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Architekt | architekt parléřovského stylu, barokní úpravy Carlo Lurago |
| Stavební sloh | Románská architektura, gotika, baroko |
| Výstavba | před rokem 1182, přestavba v 1. polovině 14. století |
| Další informace | |
| Adresa | Lázeňská 2 Praha 1-Malá Strana |
| Ulice | Lázeňská |
| Kód památky | 38927/1-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Johanitská komenda v Praze) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle oficiálního webu Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta,[2]) tedy s archaickým přídomkem, který se většinou nepoužívá.
.jpg)
Johanitská (maltézská) komenda na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 králem Vladislavem I. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora.
Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených templářů. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, neboť bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. Roku 1420 byl kostel vypálen husity, znovu byl opravován po požáru v roce 1503.
Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. Přistavěl ke kostelu dvě kaple a upravil presbytář, který byl dekorován štukami podle jeho návrhu. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomase Haffeneckera a Bartolomea Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době pouze vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Po roce 1830 byla ještě doplněna novogotická vrchní část portiku (zábradlí s fiálami a cimbuří).
Na západní straně do Maltézského náměstí je kamenná gotická fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do barokně upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami kněžiště původně zamýšleného gotického chrámu.
Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a kruchtou v západní části. Hlavní oltář je vrcholně barokní s vynikajícím obrazem Karla Škréty Panna Maria a sv. Jan Křtitel se podílejí na obraně Malty roku 1565, který byl přenesen z původního staršího oltáře z roku 1651.[3] Z dalšího vybavení např. v kapli Jana Křtitele je obraz Křest Páně od Antonína Stevense,[4] obraz Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi od jana Jiřího Heinsche, z řezbářských prací to jsou kazatelna s reliéfy církevních otců a johanitů dobývajících Jeruzalém či vyřezávané raně barokní lavice.
Bránu ke kostelu zdobí mříže s motivem Maltézských rytířů, které vznikly v 50.-60. letech 20. století podle návrhu malíře Jiřího Binko.
V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:
- pískovcový náhrobník maltézského právníka G. E. Wiederhallera (zemřel 1690) s reliéfem Vzkříšení
- reliéfní deska F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, slivenecký mramor
- reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), komorníka Rudolfa II. a stavitele nedalekého metychovského paláce, slivenecký mramor
- pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za obléhání Švédů v roce 1648 od Emanuela Maxe, kolem roku 1850, bílý cararrský mramor
Betlém
V kostele je o vánočních svátcích vystavovám betlém, který ve druhé polovině 19. století zhotovila řezbářská dílna Josefa Krejčíka z Prahy.[5]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
