Kybelé
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kybelé (frýžsky Matar Kubileja, starořecky Κυβέλη Kybelé, latinsky Cybele) je původem frýžská mateřská bohyně, jejíž kult byl převzat také do řeckého a římského náboženství. V antice byla střediskem jejího kultu Troáda v dnešním severozápadním Turecku, především město Pessinúnt a blízké hory Ída a Dindymos, kde byl uctíván s ní spojený černý kámen jež měl spadnout z nebe, a měl bohyni zpodobňovat. Byla ctěna jako bohyně země, plodnosti, divokých zvířat a byla provázena lvy. Často byla titulována jako Velká matka či Velká matka bohů.
Kybelé | |
---|---|
mramorová socha Kybelé z latinské Formie, cca 60 př. n. l. | |
Původ | Frýgie |
Význam | Velká matka bohů |
Partner | Attis |
Oblast uctívání | Frýgie, Troáda, starověké Řecko, Římská říše |
Centrum kultu | Troáda |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Řecku byla ztotožněna s Gaiou, Démétér a Rheiou, v Římě s Terrou, Ops, Pales a Bellonou. Taktéž splývala s kappadockou bohyní Má.[1][2] Kybelé je blízká také jiné maloasijské bohyni, hermafroditní Agdistis, jíž byl také přisuzován milenecký vztah s Attidem. V některých dobových zdrojích jsou obě božstva jasně oddělována, v jiných ztotožňována.[3] Sloužili ji bytosti zvané Kúréti, Korybanté i trpasličí Daktylové, podle jednoho z podání byla matkou frýgského krále Midase
Podle oblíbeného mýtu se její milenec Attis zamiloval do nymfy a bohyně za to na něj seslala šílenství, v kterém se mladík sám vykastroval a zemřel na způsobená zranění. Z jeho krve pak vzešly violky. Attidova smrt byla v mystériích vykládána soteriologicky jako záchrana duše z hmotného světa. [4]
Antičtí umělci ji zobrazovali jako vysokou ženu, jejíž hlavu věnčí hory, věže nebo hradby měst. Nejčastěji je však zachycena na voze taženém lvy nebo pardály. Mnoho jejích vyobrazení je známo z vázových maleb, kde je obvykle obklopena satyry a silény.