Lili Zografu, řecky Λιλή Ζωγράφου (17. června 1922, Iraklio, Kréta – 2. října 1998, tamtéž) byla řecká spisovatelka, novinářka a levicová politická aktivistka.[1]
Lili Zografu | |
---|---|
Narození | 17. června 1922 Iraklio, Kréta Řecko |
Úmrtí | 2. října 1998 (ve věku 76 let) Iraklio, Kréta Řecko |
Povolání | spisovatelka a novinářka |
Národnost | řecká |
Alma mater | Korais Lyceum Ursulines School of Naxos |
Významná díla | Prostitutka |
Děti | Rena Chatzidaki |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Lili Zografu se narodila jako nejmladší ze čtyř dcer v rodině vydavatele novin a pozdějšího ministra tisku Andrease Zografose, který vedl svou rodinu velice přísně podle veškerých zásad "slušného chování", jak uvedla spisovatelka v jednom rozhovoru.[2] Patriarchální poměry, panující v její rodině i na Krétě, jí vadily natolik, že se brzy osamostatnila, žila pracovala v Athénách a snažila se pracovat jako novinářka. Protože zde také žila s různými muži, rodina ji nakonec zavrhla.[2]
Za druhé světové války žila v Paříži, kde studovala filologii na Sorbonně, aktivně se účastnila protifašistického osvobozeneckého hnutí, byla zatčena a ve vězení se jí narodila dcera Rena (1943–2003), básnířka a psychoterapeutka.[3]
Už během svých studií Zografu přispívala do různých literárních časopisů. Roku 1949 vydala svou prvotinu, sbírku povídek Agápi (řecky Αγάπη, Láska), ve které se bez iluzí zabývá vztahy rodičů a dětí. Pak hodně cestovala po Evropě, pracovala jako novinářka. Známou se stala po vydání eseje o Nikosovi Kazantzakisovi Níkos Kazantzákis: énas traghikós (1959, řecky Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός, Nikos Kazantzakis: tragická postava) a také díky svým reportážím z cest do Španělska a Portugalska ze šedesátých let. V období plukovnické junty (1967–1974) byla v Řecku perzekvována, byla bez zaměstnání a nesměla publikovat.[1]
Její dílo je velmi rozmanité, obsahuje studie a monografie, romány (celkem jich napsala dvacet čtyři), povídky i divadelní hry, má většinou silně sociální charakter a zabývá se problémy žen 20. století, jak v rodině, tak i ve společnosti (často zobrazuje ponížení a nesvobodu žen). Autorka sama se však nikdy nepovažovala za feministku[1], proti feminismu se naopak ostře stavěla.[2]
Zografu patří ve své zemi k nejčtenějším a nejvydávanějším spisovatelkám a je považována za zakladatelku moderní řecké ženské prózy.[3]
Dílo
- Αγάπη (Agápi) (1949, Láska),
- Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός (Kazantzákis: énas traghikós) (1959, Nikos Kazantzakis: tragická postava),
- Βιογραφία- Άπαντα Μ.Πολυδούρη (1961),
- Και το χρυσάφι των κορμιών τους (1961),
- Οι καταραμένες (1962),
- Οι Εβραίοι κάποτε (Μίκαελ) (1966),
- Ο ηλιοπότης Ελύτης (1967),
- Παιδεία ώρα μηδέν, ή της εκμηδένησης (1972),
- Τι απόγινε κείνος που ήρθε να βάλει φωτιά(1972),
- Αντιγνώση,τα Δεκανίκια του Καπιταλισμού (1974),
- 17 Νοέμβρη 1973- Η νύχτα της μεγάλης σφαγής (1974),
- Κ. Καρυωτάκης - Μ. Πολυδούρη- Η αρχή της αμφισβήτησης (1977),
- Επάγγελμα: πόρνη (Epággelma: pórni) (1978, Povolání: prostitutka), česky jako Prostitutka, povídky odehrávajíci se v období řecké totalitní vojenské junty, ve kterých autorka řeší otázku lidské prodejnosti.
- Η γυναίκα που χάθηκε καβάλα στο άλογο (1981),
- Μου σερβίρετε ένα βασιλόπουλο παρακαλώ (1983),
- Η γυναίκα σου η αλήτισσα (I gynaíka sou i alítissa) (1984, Vaše manželka, fena),
- Η Συβαρίτισσα (1987),
- Νύχτωσε αγάπη μου Είναι χτες (1990),
- Που έδυ μου το κάλλος (1992),
- Παραλήρημα σε ντο μείζονα (1992),
- Σύγχρονός μας ο Κάφκα (1993, Náš současný Kafka),
- Η αγάπη άργησε μια μέρα (I agápi árgise mia méra) (1994, Láska měla den zpoždění)
- Από τη μήδεια στη Σταχτοπούτα - η ιστορία του φαλλού (1998).
Filmové adaptace
- I agápi árgise mia méra (1997, Láska měla den zpoždění), řecký televizní seriál, režie Kostas Koutsomytis.
Česká vydání
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.