Pandemie covidu-19 v Japonsku
rozšíření celosvětové pandemie covidu-19 do Japonska / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pandemie covidu-19 v Japonsku byla epidemie virového onemocnění covid-19, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, součást celosvětové pandemie covidu-19, která vypukla v roce 2019 v čínském městě Wu-chan, odkud se následně začala šířit do celého světa. Do Japonska se pandemie rozšířila dne 16. ledna 2020, kdy tamější vláda potvrdila první případ nakaženého covidem-19 v zemi, konkrétně v prefektuře Kanagawa. Osoba se vrátila z čínského města Wu-chan.[1] Později v zemi vzniklo druhé ohnisko nákazy, které vytvořili lidé, vracející se z Evropy a Spojených států amerických mezi 11. a 23. březnem 2020.[2][3] Podle Japonského národního institutu infekčních nemocí pochází většina virů šířících se v Japonsku z Evropy, zatímco viry zavlečené z Wu-chanu od března postupně mizí.[4][5][6] Dne 5. října 2020 počet potvrzených případů nákazy covidem-19 v Japonsku přesáhl počet potvrzených případů nákazy v Číně.
Pandemie covidu-19 v Japonsku | |
---|---|
Typ | pandemie |
Období | 16. ledna 2020–současnost (4 roky a 93 dní) |
Virus | koronavirus SARS-CoV-2 |
Nemoc | covid-19 |
Geografie | |
Země původu | Čína Čína |
Rozšíření | všechny regiony |
Následky | |
Nakažení | 33 320 438 (9. března 2023) |
Úmrtí | 72 997 (9. března 2023) |
Zotavení | 1 709 126 (10. prosince 2021) |
Opatření | viz sekce Lékařské reakce |
Multimediální soubory na Wikimedia Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Japonská vláda přijala různá opatření k omezení a prevenci šíření nákazy. Dne 30. ledna 2020 založil předseda vlády Šinzó Abe Japonskou národní protikoronavirovou pracovní skupinu, která má dohlížet na vládní reakce na pandemii.[7][8] Dne 27. února 2020 požádal o dočasné uzavření všech japonských základních, středních a vysokých škol do začátku dubna.[9] Jelikož se pandemie covidu-19 stala hrozbou pro konání Letních olympijských her 2020 v Tokiu, japonská vláda a Mezinárodní olympijský výbor vyjednali jejich odložení na rok 2021.[10] Dne 7. dubna 2020 vyhlásil Abe jednoměsíční nouzový stav pro Tokio a prefektury Kanagawa, Saitama, Čiba, Ósaka, Hjógo a Fukuoka.[11] Dne 16. dubna 2020 byla platnost nouzového stavu rozšířena na celé území Japonska a prodloužena na dobu neurčitou.[12] Nouzový stav byl pak v květnu v několika prefekturách zrušen a dne 25. května 2020 byl odvolán pro celé území Japonska.[13]
Smrtnost covidu-19 v Japonsku je jednou z nejnižších z vyspělých zemí, navzdory poměrně vysokému věkovému průměru populace. Mezi faktory, které smrtnost nemoci v Japonsku mohly pozitivně ovlivnit, patří například rychlé vládní reakce, mírnější kmen viru, kulturní zvyky jako klanění se (namísto podávání ruky), zvyklost nošení roušek, mytí rukou, používání dezinfekce a relativní imunita vyplývající z povinného očkování proti tuberkolóze.[14]