Prijepolje
město v Srbsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Prijepolje (v srbské cyrilici Пријепоље) je město v jihozápadní části Srbska. Administrativně spadá pod Zlatiborský okruh. V roce 2011 zde žilo 13 330 obyvatel. Prijepolje je administrativním centrem stejnojmenné opštiny. Nachází se v horské krajině, sevřené je okolními horami.
| Prijepolje | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°32′38″ s. š., 19°39′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 557 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Srbsko |
  Prijepolje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 827 km² |
| Počet obyvatel | 37 059 (2011) |
| Hustota zalidnění | 44,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | prijepolje |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 31300 |
| Označení vozidel | PP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Současný název odkazuje na vlastníka pole, které se zde nacházelo[1], v češtině tedy znamená doslova Prijovo Pole.
Město se nachází v horské krajině regionu Sandžak, v údolí řeky Lim v blízkosti hranice s Černou Horou, v místě ústí říčky Mileševka do Limu. Je umístěno 98 km jihozápadně od Užice[1], u hranice Srbska s Černou Horou. Prochází ním Železniční trať Bělehrad-Bar a hlavní silniční tah ze Srbska do Černé Hory.
Archeologické nálezy dokázaly přítomnost stálého osídlení lokality ještě v době před příchodem Slovanů do jihovýchodní Evropy.[2]
První písemná zmínka o Prijepolji pochází z roku 1332, o jedenáct let později o jeho existenci pochází záznamy i v dokumentech dubrovnického původu. Rozvíjelo se hlavně jako osada na trase karavan, které směřovaly z Dubrovníka dále do Balkánského poloostrova. Zboží z Dubrovníka přes Prijepolje směřovalo do měst, jako např. Tărgovište, Sjenica, Novo Brdo (na území dnešního Kosova, Peć a dále směrem k Cařihradu.
V nedalekém Mileševském klášteře se nacházelo v 15. století sídlo metropolity, později zde byla umístěna i tiskárna knih.[zdroj?]
Během turecké nadvlády vznikla celá řada dnes nejstarších budov ve městě. Postavena byla Ibrahim-pašova mešita (v roce 1572) a také hodinová věž (v 17. století). V roce 1477 turecké záznamy evidovaly neexistenci mostu přes řeku Lim a přítomnost přívozu, který místní využívali.
Na počátku 19. století značná část místního obyvatelstva bojovala v prvním srbském povstání a později i v dalších konfliktech mezi křesťanským, resp. pravoslavným obyvatelstvem s Turky. Město nicméně zůstalo součástí Osmanské říše až do začátku století dvacátého.
V letech 1880 až 1912 bylo město součástí pljeveljského sandžaku. Po první balkánské válce se stalo součástí Srbska, později Jugoslávie. Na počátku 20. let 20. století tu žilo 2800 obyvatel a stálo zhruba sedm set domů.[2] Za druhé světové války bylo součástí okupované Černé Hory. V okolí města probíhala bitva mezi německým okupačním vojskem a partyzány, které zde provozovali polní nemocnici.
Podle srbského sčítání lidu z roku 2011 zde žilo 13 068 obyvatel. Z nich se 52,6 % obyvatel přihlásilo k srbské národnosti a 44 % k bosňácké (muslimské).
Vzhledem ke své odlehlosti a skutečnosti, že až do 2. poloviny 20. století nebylo napojeno na železnici, nebylo Prijepolje nikterak rozsáhleji industrializováno. Jižně od něj se v lokalitě známé pod názvem Kolovrat nachází průmyslová zóna.
V Prijepolji se nachází Ibrahim-pašova mešita z období turecké nadvlády, potom také Mahmut-begova mešita a dále zmíněný Klášter Mileševa a méně známý Klášter Davidovica. Sídlí zde také Muzeum Prijepolje.
- Sari Sulejman Paša, velký vezír
- Zvonimir Červenko (1926–2001), chorvatský generál
- Vlade Divac (* 1968), basketbalista
- Ermin Melunović (* 1973), fotbalista
- Ivica Dragutinović (* 1975), fotbalista
- Dženan Lončarević (* 1975), zpěvák
- Aleksandar Svitlica (* 1982), házenkář
- Sead Zilić (* 1982), fotbalista
- Fahrudin Melić (* 1984), házenkář
- Zlatan Alomerović (* 1991), fotbalista
- Miljan Pušica (* 1991), házenkář
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
