Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.
V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1] Dosahuje tloušťky až 4 metrů.[2]
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
Složení a vlastnosti půd
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).
Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.
Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.
Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.
Fyzikální vlastnosti
Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
Chemické vlastnosti
Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.
Klasifikace půd
Český taxonomický klasifikační systém půd[3] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:
- Referenční třída půd: Leptosoly
- Referenční třída půd: Regosoly
- Půdní typ: Regozem (RG)
- Referenční třída půd: Fluvisoly
- Půdní typ: Fluvizem (FL)
- Půdní typ: Koluvizem (KO)
- Referenční třída půd: Vertisoly
- Půdní typ: Smonice (SM)
- Referenční třída půd: Andosoly
- Půdní typ: Andozem (AD)
- Referenční třída půd: Černosoly
- Referenční třída půd: Luvisoly
- Půdní typ: Šedozem (SE)
- Půdní typ: Hnědozem (HN)
- Půdní typ: Luvizem (LU)
- Referenční třída půd: Kambisoly
- Půdní typ: Kambizem (KA)
- Půdní typ: Pelozem (PE)
- Referenční třída půd: Podzosoly
- Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
- Půdní typ: Podzol (PZ)
- Referenční třída půd: Stagnosoly
- Půdní typ: Pseudoglej (PG)
- Půdní typ: Stagnoglej (SG)
- Referenční třída půd: Glejsoly
- Půdní typ: Glej (GL)
- Referenční třída půd: Organosoly
- Půdní typ: Organozem (OR)
- Referenční třída půd: Salisoly
- Půdní typ: Solončak (SK)
- Referenční třída půd: Natrisoly
- Půdní typ: Slanec (SC)
- Referenční třída půd: Antroposoly
- Půdní typ: Kultizem (KU)
- Půdní typ: Antrozem (AN)
Charakteristika některých půdních typů
- Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
- Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem humusu.
- Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
- Šedozem vzniká z černozemí.
- Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah uhličitanů v půdním profilu
- Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem
- Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků
Půdotvorné faktory
Podmínky půdotvorného procesu
- Reliéf
- největší význam má
- výšková poloha
- svažitost
- expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
- terénní deprese
- ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
- největší význam má
- Čas
- čas nutný k průběhu dějů
Rozdělení podle využití půdy
Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší.[4] Obhospodařovaná zemědělská půda má v ČR přibližně 3,5 milionu ha.[5] Lesní půda má přibližně 2,6 milionu ha.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
