Regosol

Regosol je referenční třída půd v Taxonomickém klasifikačním systému půd České republiky.^[1] Regosoly jsou slabě vyvinuté půdy na sypkých sedimentech (spraše, sprašové hlíny, písky, štěrky). Obsahují pouze běžné horizonty akumulace organických látek. Do referenční třídy regosoly náleží půdní typ regozem.

Název pochází z anglického výrazu regosols. Jsou to půdy tvořící se na sypkých substrátech bez písku. Nemusí mít vytvořeny půdní horizonty. Jsou těžší, rozšířeny celosvětově. Vyskytují se na nich horší pastviny, v horách lesy. Tyto půdy podléhají často na svazích vodní erozi, naopak v nižších polohách jsou na nich nutné závlahy. Celosvětově mají rozlohu asi 260 milionů hektarů.

Regozem RG

Regozemě vznikají ze sypkých sedimentů (písky) v rovinatých částech reliéfu. Jejich substrát je minerálně chudý a pedogeneze krátká, což zabraňuje výraznějšímu vývoji profilu. Regozemě se vyznačují lehkou zrnitostí, a to i u těžších substrátů v případě narušování vodní erozí. Regozemě mají kyselé pH, jsou extrémně vodopropustné a vysýchavé. Původní vegetací jsou chudé borové lesy. Hlavním půdotvorným procesem je slabá humifikace.

Stratigrafie půdního profilu: A (Ap) – C

Rozlišujeme následující subtypy: modální, oglejená, glejová, karbonátová, vyluhovaná, dystrická, psefitická, arenická, pelická.