Republika srbská
politická entita Bosny a Hercegoviny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Republika srbská[1] (srbochorvatsky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny. Nachází se na severu a východě země. Jejím největším městem a správním centrem je Banja Luka ležící na řece Vrbas. Na ploše 25 tisíc km² žije asi 1,1 mil obyvatel[2].
Republika srbská Republika Srpska Република Српска | |
---|---|
Hymna: Moja republika | |
Geografie | |
Hlavní město | Sarajevo (oficiálně) Banja Luka (de facto) |
Souřadnice | 44°45′ s. š., 17°19′ v. d. |
Rozloha | 24 811 km² |
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) letní čas: SELČ (UTC+2) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 128 309 (2 021) |
Jazyk | srbština, chorvatština, bosenština |
Národnostní složení | 82,96% Srbové, 12,69% Bosňáci, 2,27% Chorvati, 2,08% ostatní |
Náboženství | srbské pravoslaví |
Správa regionu | |
Stát | Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina |
Nadřazený celek | Bosna a Hercegovina |
Druh celku | republika |
Podřízené celky | 64 obcí |
Vznik | 1992 |
prezident | Željka Cvijanović |
Měna | Konvertibilní marka |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | BA-SRP |
Telefonní předvolba | +387 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Republika srbská vznikla v roce 1992 na počátku bosenské války s deklarovaným záměrem chránit zájmy Srbů v Bosně a Hercegovině. Během války byla z území, na které si činila nárok Republika srbská, vyhnána naprostá většina Chorvatů a Bosňáků a došlo k přílivu Srbů vyhnaných z Federace Bosny a Hercegoviny. Na základě Daytonské mírové dohody z roku 1995 byla Republika srbská uznána jako entita v rámci Bosny a Hercegoviny. Dnes žije v Republice srbské většina srbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny.
Republika srbská má parlamentní formu vlády, zákonodárnou moc v entitě vykonává Národní shromáždění. Republika srbská je relativně centralizovaná, ačkoli je rozdělena na 64 obcí zvaných opštiny.[3] Zákonodárný sbor má 83 křesel.