SPAD S.VII
francouzský stíhací letoun / From Wikipedia, the free encyclopedia
SPAD S.VII byl úspěšný francouzský stíhací dvouplošník z doby první světové války. První S.VII se na západní frontě objevily na podzim 1916 a od počátku následujícího roku až do jara 1918 nesly ve francouzském letectvu hlavní tíhu vzdušných bojů. Důležitou roli hrály i v italském letectvu. V kokpitu S.VII dosahovala alespoň části svých sestřelů většina francouzských a italských leteckých es, včetně těch nejproslulejších jako byli René Fonck, Georges Guynemer, Georges Madon, Francesco Baracca ap. SPADy za své úspěchy vděčily odlišné filozofii uplatněné při jejich stavbě. Zatímco jejich současníky byly relativně „křehké“ stroje s vynikající obratností, kterou využívaly ve slavných psích soubojích, SPADy byly robustní stroje se skvělou stabilitou tolik důležitou při míření a střelbě. Tím byly předurčeny ke způsobu boje typickému spíše pro druhou světovou válku, na protivníka útočily z převýšení a po zasypání cíle kulometnou palbou unikaly střemhlavým letem.
SPAD S.VII | |
---|---|
Určení | stíhací letoun |
Výrobce | SPAD |
Šéfkonstruktér | Louis Béchereau |
První let | duben 1916 |
Zařazeno | 1916 |
Uživatel | Aéronautique Militaire RFC/RNAS Itálie Rusko USA |
Vyrobeno kusů | asi 5600 ks |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po skončení první světové války byly SPADy z válečných přebytků prodávány do nově se rodících letectev po celém světě. Rovněž Československo zčásti zakoupilo a zčásti dostalo darem celkem 140 kusů a stalo se tak po Francii a Spojených státech jejich třetím největším poválečným uživatelem. SPADy tvořily páteř československého stíhacího letectva až do poloviny 20. let.[1]