Sbírky starověkých kánonů
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sbírky starověkých kánonů obsahují shromážděné soubory kanonického práva, které vznikly v různých dokumentech, jako jsou papežská a synodální rozhodnutí, a které lze označit obecným termínem kánony.
Kanonické právo nebylo od počátku hotovým produktem, ale spíše se postupně vyvíjelo. To platí zejména pro raná křesťanská staletí. Taková psaná práva, která existovala, nebyla původně univerzálními zákony, ale místními nebo provinčními zákony. Proto vznikla nutnost jejich sběru či kodifikace. Dřívější sbírky jsou stručné a obsahují jen málo zákonů, které jsou chronologicky určité. Teprve s nárůstem počtu právních předpisů se stala nutnou metodická klasifikace.
Tyto sbírky mohou být pravé (např. Versio Hispanica), nebo apokryfní, tj. vytvořené s pomocí dokumentů padělaných, zkomolených, chybně připisovaných nebo jinak defektních (např. Pseudoisidorské dekretálie). Mohou být oficiální a autentické (tj. vyhlášené kompetentní autoritou) nebo soukromé, dílo jednotlivců. O padělaných sbírkách z poloviny 9. století pojednává článek o pseudoisidorských dekretáliích.[p 1]