Svitavská pahorkatina
geomorfologický celek Východočeské tabule From Wikipedia, the free encyclopedia
Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).
| Svitavská pahorkatina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 693 m n. m. (Baldský vrch) |
| Délka | 97 km |
| Šířka | 31 km |
| Rozloha | 1712,8 km² |
| Střední výška | 412 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Východočeská tabule |
| Sousední jednotky | Východolabská tabule Orlická tabule Podorlická pahorkatina Boskovická brázda Hornosvratecká vrchovina Železné hory |
| Podřazené jednotky | Českotřebovská vrchovina Loučenská tabule Chrudimská tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Svitavská pahorkatina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | slínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty |
| Povodí | Chrudimka, Loučná, Svitava, Labe |
| Souřadnice | 49°52′54″ s. š., 16°18′52″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Je to členitá pahorkatina s výraznějším vrchovinným územím na východě. Nachází se převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, a na severozápadě i Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.[1]
Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.
Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.
Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů ve Svitavské pahorkatině.
Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (693 m n. m.).
V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Baldský vrch | 693 | Českotřebovská vrchovina |
| Drašarov | 687 | Českotřebovská vrchovina |
| Roh | 661 | Českotřebovská vrchovina |
| Modřecký vrch | 657 | Loučenská tabule |
| Mladějovský vrch | 648 | Českotřebovská vrchovina |
| Mirand | 640 | Českotřebovská vrchovina |
| Kozlovský kopec | 604 | Českotřebovská vrchovina |
| Andrlův chlum | 560 | Českotřebovská vrchovina |
| Heráně | 454 | Chrudimská tabule |
| Košumberk | 374 | Loučenská tabule |
| Vinice | 318 | Loučenská tabule |
| Bučkův kopec | 315 | Loučenská tabule |
| Pumberky | 300 | Chrudimská tabule |
| Chrást | 284 | Chrudimská tabule |
| Čertova skála | 214 | Chrudimská tabule |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
