Teplotní rozpínavost
From Wikipedia, the free encyclopedia
Teplotní rozpínavost (někdy také tepelná rozpínavost) je jev, při kterém se po zahřátí/ochlazení rozpínavé tekutiny o určitou teplotu (po dodání/odebrání tepla tekutině), mění vnitřní tlak při zachování jejího objemu.
Vysvětlení, stejné jako u teplotní roztažnosti, podává kinetická teorie - při zahřívání se molekuly látky pohybují rychleji a změny jejich hybnosti při nárazech vzájemných i nárazech na stěnu nádoby s tekutinou.
Všechny ideální plyny se rozpínají stejně a jejich teplotní součinitel rozpínavosti má hodnotu . Tomuto chování se blíží i hodně zředěné reálné plyny.