Věřňovice
část obce Dolní Lutyně v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Věřňovice (polsky Wierzniowice, německy Willmersdorf) jsou částí obce Dolní Lutyně ležící v okrese Karviná. Věřňovicemi protéká řeka Olše. Přes řeku vede most, který spojuje menší část obce s větší. Od mostu je to 1 kilometr ke starému hraničnímu přechodu. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. V roce 2009 zde utonul minimálně 1 člověk. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na tento jez. Pod mostem jsou i nástupní místa pro vodáky. Řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice – Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice – Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice – Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta, na které vyhasly už minimálně dva lidské životy. Obec byla poškozena povodněmi roku 1997 a 2010.
| Věřňovice | |
|---|---|
 Kaple svatého Isidora (2011) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dolní Lutyně |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′37″ s. š., 18°25′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 636 (2021)[1] |
| Katastrální území | Věřňovice (4,56 km²) |
| PSČ | 735 53 |
| Počet domů | 221 (2011)[2] |
  Věřňovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180351 |
| Kód k. ú. | 780359 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na katastrálním území Věřňovice byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památka Věřňovice s výskytem chráněných rostlin a živočichů.
Původní jméno vesnice bylo Wernersdorf („Wernerova ves“), jak je v dokladech ze 14. a 15. století (nejstarší písemný doklad z 1305 má polatinštěné Wernheri villa). Česká podoba (záměnou obvyklého zakončení -ovice za německé -dorf) je doložena od roku 1447 v podobě Věřněřovice (později též Věřměřovice), jehož zkrácením vzniklo Věřňovice. Vlivem českého jména vznikla nová německá podoba Wil(l)mersdorf užívaná až do 20. století, která zase ovlivnila české jméno do podob Vilmířovice a Velmířovice užívané v 19. století. Koncem 19. a začátkem 20. století se v češtině užíval i tvar Věřnovice.[3]
První zmínka o obci Wernheri villa v sekce circa Zary et Wladislaviam pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna sepsané kolem roku 1305.[4] Od 1362 Wernersdorf až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Slupska. Od roku 1577 je držel Kašpar st. Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po 1. světové válce. Podle ještě „rakouského“ sčítání lidu v roce 1910 měla obec 628 obyvatel, z nichž 627 bylo trvale registrovaných, 626 (99,8%) bylo polsky mluvících a 1 (0,2%) česky mluvící, 618 (98,4%) katolických, 1 (0,2%) evangelický a 9 (1,4%) bylo příslušných k judaismu.[5]
V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly zbaveny této okupace dne 1. května 1945 sovětskou armádou a během válečných akcí byly značně poškozeny.
V roce 1850 Věřňovice čítaly 628 obyvatel, roku 1930 měly 831 obyvatel a 125 domů a v roce 1970 tam žilo 821 obyvatel a stálo 195 domů.
K zajímavostem Věřňovic mimo jiné náležela i existence někdejší polské exklávy[6] [7] na jejich katastru, která zanikla ke 14. únoru 1959 novým vytyčením státní hranice s Polskem podle zákona č. 62/1958 Sb. Jedná se o následující parcely: 894/1, 894/14, 961/2, 961/18, 962/1, 962/2, 963/1, 963/7, 963/8, 964/8, 964/9, 965/2, 966/14, 966/24, 1037/5, 1037/15, 1037/16, 1039/11, 1039/33 a 1039/34.[8][9] Dle katastru nemovitostí se k dotyčným a některým dalším, rovněž nezastavěným, parcelám téhož katastrálního území i v roce 2024 uvádí vlastnické právo Polska („Polská republika - Skarb Państwa, Polsko“).[10]
- Socha sv. Jana Nepomuckého, zůstává památkově chráněna jako nemovitá kulturní památka.[11]
- Litinový kříž zasazený v pískovcovém soklu u cesty v polích poblíž hranic s Polskem, který byl zhotoven od těšínského kováře Wybrancie roku 1866 nad náhrobek z prusko-rakouské války, nese památkovou ochranu jako nemovitá kulturní památka[12] včetně oplocení.[13]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
