Šoupálkovití

Šoupálkovití
	Šoupálek americký (Certhia americana)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	šoupálkovití (Certhiidae); Leach, 1820
Rody
	Certhia; Salpornis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Existují dvě podčeledi šoupálků, z nichž jedna bývá pokládána i za samostatnou čeleď:

Certhiinae – obsahuje rod Certhia rozšířený v Evropě a Asii a jeden severoamerický druh – šoupálka amerického.
Salpornithinae – obsahuje rod Salpornis rozšířený v Indii a Africe. Podčeleď Salpornithinae bývá pokládána za samostatnou čeleď.

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...

Šoupálci dorůstají délky mezi 12–18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupují výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.^[1] Inkubace trvá 14–15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15–16 dnech.^[2]

[1]

[2]

Šoupálkovití

Taxonomie

Reference

Externí odkazy

Wikiwand - on