Štěpán Ješ

Štěpán Ješ (26. prosince 1895 Tábor^[1] – 3. prosince 1966 Liberec^[2]) byl český a československý inženýr a stavební podnikatel, politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 pronásledovaný komunisty.

Štěpán Ješ
poslanec Štěpán Ješ
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	ČSNS
Narození	26. prosince 1895 Tábor Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. prosince 1966 (ve věku 70 let) Liberec Československo Československo
Děti	Jiří Ješ Helena Ježková (roz.Ješová)
Profese	stavební inženýr a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Působil jako inženýr a stavební podnikatel. V roce 1928 založil spolu s Jaroslavem Brázdilem stavební firmu Ing. Brázdil & Dr. Ješ, která postavila četné významné budovy (například hvězdárna v Ondřejově, Národní technické muzeum v Praze, vilová čtvrť Barrandov, obloukový silniční most v Táboře). V létě roku 1939 začala firma rovněž s výstavbou obloukového mostu přes údolí Želivky u obce Píšť, který měl být součástí budované dálnice Praha - Brno. Akce byla roku 1942 zastavena a stavba zůstala jen torzem, které bylo až v 70. letech začleněno do dálničního tělesa, byť s novou mostovkou.^[3] Za první republiky se angažoval v okruhu časopisů Přítomnost a Demokratický střed.^[4]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Vedl technický výbor parlamentu.^[5][6][7] Zasedal v Ústřední plánovací komisi, která připravovala Dvouletý hospodářský plán.^[8]

Jeho synem byl novinář a rozhlasový redaktor Jiří Ješ.^[9] Po únorovém převratu v roce 1948 byla rodina pronásledována.