Šternberk

město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Šternberkmap
Remove ads

Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží v geomorfologickém podcelku Domašovská vrchovina na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať Olomouc–Šumperk se stanicí Šternberk, silnice I/46, silnice II/444, silnice II/445 a silnice II/447.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Další významy jsou uvedeny na stránce Šternberk (rozcestník).

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Remove ads

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Šternberka.
  • 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
  • 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
  • 1253–1262 založení hradu Šternberka
  • 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
  • 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
  • 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
  • 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
  • 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
  • 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
  • 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
  • 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
  • 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
  • 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
  • 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
  • 1784 zrušen augustiniánský klášter
  • 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
  • 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
  • 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
  • 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
  • 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
  • 1872 zřízení státní tabákové továrny
  • 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
  • 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
  • 1935 otevření českého reálného gymnázia
  • 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistickéTřetí říši
  • 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
  • 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
  • 1960 provedena správní reforma, Šternberk tak přestal být okresním centrem, což znamenalo začlenění do okresu Olomouc
  • 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa
Remove ads

Památky, kultura a sport

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.

Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentuje zejména fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje divizi. Do roku 2016 byl pro Šternberk významný i hokejový klub HC TJ Šternberk, který hrával 2. hokejovou ligu.[5] Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, na jaře mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Od roku 2021 je také u sportovní haly Ecce Homo pořádán rockový festival Šternberský kopec, dříve pořádaný v areálu hradu.[6]

Remove ads

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Šternberka.

V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[8][9] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014[10] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[11]

Části města

Thumb
Katastrální území Šternberka

Šternberk se člení na pět částí:[12]

Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice (od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990), Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[13]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[14]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011[15] 2021[16]
13 50914 24315 39515 22014 48212 92512 6088 98911 22012 55416 34214 91614 14413 574 13 388
Remove ads

Rodáci

Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka nebo římskokatolický kněz Josef Červenka.

Remove ads

Partnerská města

Spolupráce:

Fotogalerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads