Šternberk - Wikiwand

Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg^[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží v geomorfologickém podcelku Domašovská vrchovina na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc^[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať Olomouc–Šumperk se stanicí Šternberk, silnice I/46, silnice II/444, silnice II/445 a silnice II/447.

Stručná fakta Lokalita, Status ...

Šternberk
Horní náměstí

znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Šternberk
Obec s rozšířenou působností	Šternberk (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	13 239 (2025)^[1]
Rozloha	48,79 km²^[2]
Nadmořská výška	268 m n. m.
PSČ	785 01
Počet domů	2 522 (2024)^[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	22
Kontakt
Adresa městského úřadu	Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 podatelna@sternberk.cz
Starosta	Ing. Stanislav Orság (ODS)
Oficiální web	www.sternberk.eu
Šternberk
Další údaje
Kód obce	505188
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další významy jsou uvedeny na stránce Šternberk (rozcestník).

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Remove ads

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Šternberka.

1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
1253–1262 založení hradu Šternberka
1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
1784 zrušen augustiniánský klášter
1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
1872 zřízení státní tabákové továrny
1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
1935 otevření českého reálného gymnázia
1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
1960 provedena správní reforma, Šternberk tak přestal být okresním centrem, což znamenalo začlenění do okresu Olomouc
2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Remove ads

Památky, kultura a sport

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.

Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentuje zejména fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje divizi. Do roku 2016 byl pro Šternberk významný i hokejový klub HC TJ Šternberk, který hrával 2. hokejovou ligu.^[5] Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, na jaře mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Od roku 2021 je také u sportovní haly Ecce Homo pořádán rockový festival Šternberský kopec, dříve pořádaný v areálu hradu.^[6]

Remove ads

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Šternberka.

V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.^[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.^[8]^[9] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014^[10] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.