Jakob Gartner

Jakob Gartner (22. červen 1861 Přerov^[1] – 15. duben 1921 Vídeň) byl přední rakouský architekt, autor obytných i veřejných budov a především synagog na Moravě a v Rakousku.

Jakob Gartner
Jakob Gartner v roce 1894
Narození	22. června 1861 Přerov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. dubna 1921 (ve věku 59 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Döblinger Friedhof, Vídeň
Bydliště	Vídeň
Národnost	německá, židovská
Povolání	architekt
Nábož. vyznání	judaismus
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl jedním z pěti dětí židovských rodičů. Studoval v Brně na Vyšší průmyslové škole, později ve Vídni na Akademii výtvarných umění u Karla von Hasenauera, který byl v té době předním architektem nově budované vídeňské Ringstraße. Vedle studia pracoval v ateliéru Huga Wiedenfelda na realizovaném projektu tzv. Tureckého templu v ulici Zirkusgasse v Leopoldstadtu. Vydal se také na studijní cestu do italské Vicenzy, aby nastudoval Palladiovu vilu La Rotonda.

Dílo

Gartner navrhl velké množství obytných i veřejných staveb, především na Moravě a v Rakousku (Vídeň). Pro židovské obce navrhoval honosné synagogy v maursko-orientálním stylu. Většina z nich byla zničena za druhé světové války, nejčastěji během křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Gartnerova kancelář sídlila ve Vídni, ale v Olomouci měla pobočku. Spoluprací se stavebníkem Moritzem Fischerem Gartner významně ovlivnil podobu Olomouce konce 19. století. Jedinou dochovanou synagogou, hmotově i stylově odpovídající zničeným templům na území České republiky, je synagoga v rumunském Târgu Mureș.

Je pochován na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling (Döblinger Friedhof) v severozápadní části Vídně.

Synagogy

• 1890: synagoga v Hlohovci, Slovensko, v roce 1960 asanována
• 1891: synagoga status quo ante v Trnavě, Slovensko, dochována dodnes
• 1891–1893: Nová synagoga v Holešově, vypálena nacisty 11. srpna 1941^[2]
• 1892–1896: synagoga v Opavě, vypálena nacisty 10. listopadu 1938
• 1895–1897: synagoga v Olomouci, vypálena nacisty 15.–16. března 1939
• 1891: synagoga na Humboldtgasse 27, Vídeň, zničena nacisty 10. listopadu 1938
• 1898: přestavba synagogy v Přerově, dochována dodnes, v užívání pravoslavné církve
• 1898–1899: synagoga na Braunhubergasse 7, Vídeň-Simmering, zničena nacisty 10. listopadu 1938
• 1899–1900: Velká synagoga v Târgu Mureș, dochována dodnes
• 1899–1901: synagoga na Kluckygasse 11, Vídeň-Brigittenau, zničena nacisty 10. listopadu 1938
• 1899–1901: synagoga v Bohumíně, zničena nacisty
• 1895–1897: synagoga v Prostějově, 1939 zapálena nacisty, od 1940 skladiště, po válce přestavěna pro účely Československé církve husitské
• 1899–1901: synagoga na Siebenbrunnengasse 1, Vídeň-Margareten, zničena nacisty 10. listopadu 1938
• 1909–1910: synagoga v Kroměříži zničena nacisty

• 
  Památník Holocaustu před synagogou v Trnavě
• 
  Synagoga ve Vídni-Simmeringu
• 
  Synagoga ve Vídni-Brigittenau
• 
  Synagoga v Olomouci
• 
  Synagoga v Kroměříži
• 
  Synagoga v Târgu Mureș

Další stavby

• spolu se stavebníkem Moritzem Fischerem postavil asi 40 nájemních domů v Olomouci, zejména v Masarykově (5, 7, 9, 18) a Vídeňské ulici (5, 7, 9) a soubor šesti historizujících vil ve Vídeňské ulici 2, 4, 6, 8 a 12
• 1894–1899: Ústav pro vzdělávání dívek Hraběte Pöttinga (Pöttingeum) v Olomouci, Palackého ul. – neogotický styl
• 1895: budova spořitelny ve Šternberku, Radniční 80/18, dnes sídlo Komerční banky
• 1895–1896: vila Eduarda Hamburgera v Olomouci, Vídeňská 2
• 1895–1896: vila Ignáce Briesse v Olomouci, Vídeňská 8 – neogotický styl
• 1896–1897: dům A. Redlicha, Pekařská 17, Olomouc – neobarokní styl
• 1897: nájemní a obchodní dům U tří kohoutů, Masarykova 32, Brno (obrázek)
• 1899–1902: Porodnice císařovny Alžběty, Knöllgasse 22–24, Vídeň-Favoriten
• 1907: Obytný a komerční dům J. Mayera v Prostějově, Vápenice 13–15

• 
  Pöttingeum v Olomouci na dobové pohlednici
• 
  Budova spořitelny ve Šternberku
• 
  Porodnice císařovny Alžběty ve Vídni
• 
  Vila Eduarda Hamburgera v Olomouci
• 
  Vily na Vídeňské ulici v Olomouci na dobové pohlednici