Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín

železniční trať v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín
Remove ads

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 073). Trať vede ze stanice Ústí nad Labem-Střekov do Děčína po pravém břehu řeky Labe. Převážně jde o dvoukolejnou elektrizovanou trať, pouze úseky Děčín východ dolní nádraží – Děčín-Prostřední Žleb a Děčín východ horní nádraží – Děčín hl. n. jsou jednokolejné. Trať je součástí celostátní dráhy, nacházejí se na ní dva tunely.

Stručná fakta Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Technické informace ...
Remove ads

Historie

List povolení Františka Josefa I. ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní (kromě jiných drah) z Nymburka k hranicím říšským u Děčína. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od října 1874 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. Poté připadla k provozování státní kkStB.

Elektrizace trati proběhla v letech 1962–1963. Vlečka do přístavu v Děčíně byla otevřena v roce 1893.

Remove ads

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Střekov, Svadov, Valtíře, Velké Březno, Malé Březno, Přerov, Těchlovice, Jakuben, Nebočany, Křišvice, Ves St. město, Děčín

Další informace období jízdního řádu, číslo tratě a celkový rozsah tratě ...

Dnes[kdy?] jsou na trati provozovány pouze zastávkové osobní vlaky, jezdící z Děčína na Střekov a zpět (některé spoje v pracovní dny až do Litoměřic). Dálková osobní doprava je vedená po koridorové trati na levém břehu a po této trati projíždí pouze při mimořádnostech. Větší význam má trať po stránce nákladní dopravy, jsou tudy vedeny téměř veškeré kontejnerové vlaky ze západoevropských přístavů, směřující do terminálu v České Třebové či dál na Slovensko a do Maďarska. Taktéž tuto trať využívají různé tranzitní vlaky se silničními návěsy, soupravy s uhlím z dolu Profen pro Elektrárnu Opatovice a další.[zdroj?]

V roce 2019 převzala osobní provoz na trati od Českých drah společnost RegioJet.[2]

Remove ads

Ústí nad Labem-Střekov

Velké Březno

Děčín východ horní nádraží

Stanice a zastávky

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads