1. dynastie

1. dynastie je, podle Manehtova třídění, první ze staroegyptských královských dynastií. Je počátkem historické paměti Egypťanů – před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1. dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.^[1][2]

1. dynastie ←  3100–2900 př. n. l.  →
Geografie Mapa raně dynastického Egypta
Hlavní město	Cenej
Obyvatelstvo
Jazyky	egyptština
Náboženství	egyptské náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející 0. dynastie Následující 2. dynastie

Historický vývoj

Narmerova paleta

Předdynastické osídlení v období Nakáda II.–III.^[3]

Jména králů v předdynastickém období; výřez z Palermské desky^[4] 1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-?^[5]

Paleta s obrazem bojiště; Britské Museum, ~3100 př. n. l.

Nůž z pazourku rytým držadlem z hroší kosti; ~3200 př. n. l.

Paleta lovců zvěře; období Nakáda III. ~3200 př. n. l.

Faraon Den na stéle z Abydosu

Fragment se jménem krále Djet a jménem soudního úředníka Sechemek-Sedžet

Nekropole v Umm el-Káb, hrobky:
B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'

Deska z Meniho hrobky; ebonit s protohieroglyfy

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,^[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. n. l., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad.^[7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. n. l., vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajjúm, případně také Dachla, Charga aj.,^[8] s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.^[9][10]

Chronologie předdynastického období

Chronologie egyptské civilizace

Datace př. n. l.	Kulturní etapa	Kulturní lokalita[11][12]	Charakteristika vývoje[1]
8000~7000	Post glaciál	Rozptýlené populační lokality, obchodní trasy východ-západ	Odlednění severu, počátek vysychání Sahary
5000	Raný neolit	Merinda Beni Salama (Benisalam [pozn. 1]), Fajúm	Osídlování východu, trvalejší osídlení lokalit, zemědělství, domestikace zvířat
4500	Mladší doba kamenná	Nakáda IA/B,[11] kultura Badarian[pozn. 2]	Výstavba vesnic a jejich rozšíření, trvalejší osídlení a rozvoj zemědělství v údolí Nilu
3900	Mladší doba měděná[13]	Nakáda IB/C-IIB	Rozvoj řemesel, sociální diferenciace, integrační tendence, obchod s Levantou
3600	Pozdní doba měděná	Nakáda IIC/D-IIIA	Vznik obchodních center,sociální komplexita, rozvoj dálkového obchodu, Mezopotámie, Indie[14]
3200	Předdynastické období	Nakáda IIIA-B	Regionální vládnoucí struktury, počátky hieroglyfického písma
3100–2890	1. dynastie	Nakáda IIIC-D	Sjednocení Egypta s centrem v Mennoferu, centralizace vlády

Nakáda II. (Gerzean) (3500–3000 př. n. l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po núbijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení se nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Džanet, Nakáda (Horní Egypt v guvernorátu Kená) a Nechen (Hierakonpolis).Vládce Džanetu záhy dobyl Nakádu, poté také absorboval Nechen. Tyto války proti ostatním vedl král Štír I., ^{[pozn. 3]} jehož identita je, podle některých autorů sporná.^[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný král Štír a král Narmer,^{[pozn. 4][16][17]} ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menim, i když L. A. Waddell ^{[pozn. 5]} dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů.^[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí let 3200–2950 př. n. l.^{[pozn. 6][19][20]}

Panovníci 1. dynastie

1. dynastie

Král	trůní jméno	datace podle RCA[pozn. 7][21] př. n. l.	datce podle Beckeratha[22]	poznámky[1]
Meni/Narmer	Menes	~3250	3050–3007	Zakladatel dynastického období
Hor-Aha	Teti	3218–3035	3007–2975	Praktikoval umění medicíny; bojoval v Núbii a Libyi
Džer	Iteti	3130–3021	2975–2927	Obchodoval s Libanonem; dobyl Sinaj a Kanaán, sjednocení Egyptu
Wadži	Ita (Uadye)	2921–2867	2927–2914	Několik expedicí mimo Egypt; hladomor zpustošil zem
Merneit	Meryt-Neith	2970–2910	2914–2893	Královna, matka faraona Hor-Dena, ~20 let vlády jako regentka za nedospělého syna; asi manželka Wadžiho, (Uadye)
Hor-Den	Aret nebu shen Khasty	2945–2904	2914–2867	Bojoval na Sinaji; provedl hospodářský soupis země
Adžib	Adyib (Merbiap)	2921–2886	2867–2861	Považován za uzurpátora; období politických zmatků
Semerchet	Semsem	2921–2867	2861–2853	Považován za uzurpátora
Kaa	Qebeh_u	2916–2842	2853–2828	Pohřební komplex a chrám na Sakkáře[1]

Nekropole 1. dynastie

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie.^[23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menimu). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzuje Wilkinson.^{[pozn. 8][1][24]}

Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Kaa značenou Q(26).^[25]

Galerie

• 
  Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (¹⁴C/¹²C)^[6]
• 
  Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př. n. l.
• 
  Král „Škorpion“ Djet
• 
  Hrobka Narmera v Umm el-Káb
• 
  Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera
• 
  Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897

Poznámky

1. západní okraj delty Nilu
2. Lokalita ~200 km severozápadně od Luxoru
3. 
4. 
5. Skotský cestovatel, historik
6. Chronologie tohoto období je dosud předmětem odborných diskuzí
7. Měření poměru obsahů izotopů uhlíků ¹⁴C/¹²C na časové ose
8. Toby A. H. Wilkinson anglický egyptolog, Univerzita Cambridge