21. dynastie

21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt^[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze „mořských národů“ z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.^[2]

21. dynastie ←  1077–943 př. n. l.  →
Geografie Přední východ kolem r. 1000 př. n. l.
Hlavní město	Džanet (21. dynastie), Veset (velekněží)
Obyvatelstvo
Jazyky	egyptština
Náboženství	egyptské náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející 20. dynastie Následující 22. dynastie

Vládnoucí systémy

Vládu králů v Dolním Egyptě nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.^[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně nejznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis^[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.^[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.^{[p 1]} Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

Zlatá maska krále Psusennes I., nalezená v hrobce NRT III v Tanis

Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira

Schema hrobky NRT III v Tanis krále Psusennes I.

Náhrdelník velekněze Amona Pinedjem I. – 21. dynastie

Vládci

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis

Král	rodné jméno	doba vlády př. n. l.[6]
Nesbanebdžed. Hedjkheperre' setepenre'	Nisu ba-neb-djed	1069–1043
Amenemnesut Neferkare'	Amen em nesu	1043–1039
Pasbachaenniut I. 'Akheperre' setepenamun	Pa seba kha en niut	1039–991
Amenemope Userma'atre' setepenamun	User Maat Ra, Amen em ipet	993–984
Osorkon Akheperre' setepenre	Userken	984–978
Siamun Netjerkheperre' setepenamun	Siamun	978–959
Pasbachaenniut II. Titkheprure`setenpenré	Pa seba kha en niu	959–945

Horní Egypt Teokarcie Théby

Nejvyšší kněz Amona	Rodné jméno	doba vlády př. n. l.[6]
Hrihor	Saamunherihor	1080–1074
Pianch švagr Hrihora[7]	Pianj	1074–1070
Pinodžem I. syn Piancha[8]	Cheper-chau-Re-setep-en-Amun	1070–1032
Masaharta syn Pinodžema I.	Dyedjonsuefanj	1054–1046[p 2]
Džedchonsufanch syn Pinodžema I.	Dyedjonsuefanj	1045–1045
Mencheperre syn Pinodžema I.	Mencheperre	1045–992
Smendes II. syn Mencheperrea	Nisubanebdyed	992–990
Pinodžem II. syn Mencheperrea	Pinedyem	990–969
Psusennes III. syn Pinodžema II.	Pasebajaenniut	969–945

Konec 21.dynastie

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:^[9][10][11]

• ztráty v ekonomickém výnosu
• ztráta komplexit
• zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
• decentralizace a pokles míry organizovanosti
• vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
• změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.^[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.^[9]

Princezna Neskhons, dcera Smendese II., manželka Pinudjema II., pohřební papyrus 21. dynastie z hrobky v Dér el-Bahrí^[13]