Džanet

Džanet (řecky Τανις, Tanis; hebrejsky צֹועַן‎, Ṣōʿan (Zoan)) bylo významné město ve starověkém Egyptě na severovýchodě nilské delty na jednom z říčních ramen, po 20. dynastii středisko dolnoegyptského 14. a v Pozdní době 19. nomu. Město zde vzniklo pravděpodobně již ve Staré říši. Největšího významu dosáhlo ve Třetí přechodné době, kdy bylo sídlem panovníků 21. a 22. dynastie – Džanet byl přebudován v rozsáhlé město, které mělo být protiváhou náboženského a politického významu hornoegyptského Vesetu. Při výstavbě byly použity části starších staveb z různých míst. Důležitým centrem bylo také v ptolemaiovské době.

Džanet
Pozůstatky staveb v Amonově chrámovém okrsku v Džanetu
Poloha
Souřadnice	30°58′37″ s. š., 31°52′48″ v. d.
Nadmořská výška	5 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Egypt Egypt
Džanet
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	43 157 (2006)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džanet varianty hieroglyfického zápisu

Archeologická lokalita odpovídající oblasti někdejšího města s pozůstatky Amonova chrámového okrsku a královské nekropole, kde byly nalezeny nedotčené hrobky, se nacházejí na místě dnes zvaném Sán el-Hagar (Kamenný Sán).

Historie

Nejstarší známé budovy pocházejí z období 21. dynastie. Ačkoli některé památky nalezené v Džanetu pocházejí z doby před 21. dynastií, většina z nich tam byla ve skutečnosti převezena z okolních měst, zejména z předchozího hlavního města Piramesse. Na konci Nové říše bylo královské sídlo Piramesse opuštěno a bylo rozebráno jako stavební materiál pro výstavbu Džanetu, který se stal sídlením městem faraonů 21. dynastie a později 22. dynastie (spolu s Bubastis)em. Měl se stát protiváhou mocného Vesetu (Théby), dosud hlavního náboženského a politického centra Horního Egypta. Jeho význam měla potvrdit především výstavba chrámové čtvrti s velkým chrámem boha Amona, jejíž součástí byla nová královská nekropole, která nahradila pohřebiště v thébském Údolí králů. Hlavními božstvy Džanetu byli Amun, jeho manželka Mut a jejich dítě Chonsu. Tato triáda byla identická s triádou Vesetu, což vedlo mnoho učenců k tomu, aby o Džanetu mluvili jako o „severních Thébách“. Nádhery a slávy Vesetu však Džanet nikdy nedosáhl.

Plánek chrámového komplexu a nekropole v Džanetu

Po 22. dynastii ztratil status královského sídla, ale stal se hlavním městem 19. nomu Dolního Egypta. Od 30. dynastie zažil Džanet novou fázi stavebního rozvoje, která trvala i v období Ptolemaiovců. Zůstal osídlen až do svého opuštění v římských dobách. Během byzantského období se stal sídlem biskupství koptské pravoslavné církve. Po ovládnutí Egypta Araby začátkem 7. století n. l. upadl v zapomnění stejně jako ostatní města východní delty a zbyly z něj pouze ruiny.

Archeologický průzkum

Ačkoli byl Džanet krátce prozkoumán na počátku 19. století, první archeologický výzkum lokality Sán el-Hagar uskutečnil v letech 1860–1864 francouzský egyptolog Auguste Mariette. Objevil sochy z tmavého granodioritu^[2], o nichž se předpokládalo, že zobrazují hyksóské vládce, kteří v 16. století př. n.l. vládli v Horním Egyptě a také atypické sfingy s mužskými hlavami. Významným objevem byla kamenná stéla 400 roků (Stéla čtyřstého roku), kterou nechal vyhotovit Ramesse II. na počest svých předků a oslavu boha Sutecha. Velké množství památek se jménem Ramesse II. vedlo k domněnce, že Džanet mohl být postaven na místě ztraceného královského města Piramesse a ještě dříve se zde nacházelo hyksóské město Avaris. Koncem 19. století (1883–1884) anglický egyptolog William Flinders Petrie proto zahájil v této lokalitě archeologický průzkum, který sice tuto hypotézu nepotvrdil, ale přinesl několik zajímavých nálezů (např. Geografický papyrus a papyrus s hieroglyfickými značkami).^[3][4]

Zlatá pohřební maska faraona Šešonka II.

Koncem 20. let 20. století přišel do Džanetu francouzský egyptolog Pierre Montet s cílem najít Ramessovo město. Pracoval také s hypotézou, že Džanet mohl být biblickým městem Zoan. V roce 1939, po deseti letech hledání, objevil královskou nekropoli s několika nedotknutými hroby králů 21. a 22. dynastie. Poklady z hrobek Pasbachaenniuta I., Osorkona II. a Šešonka III. patří k nejvýznamnějším nálezům vykopávek v Egyptě. Mumie faraonů byly uloženy ve stříbrných rakvích, jejich hlavy pokrývaly zlaté masky spojené s širokými náhrdelníky. Součástí pohřební výbavy byly zlaté šperky, sandály, vázy, amulety, kanopy, vešebty a další předměty.^[5] Po přerušení způsobeném druhou světovou válkou Montet ve vykopávkách pokračoval a v roce 1946 odhalil neporušenou hrobku generála Vendžebauendžeta. Francouzští egyptologové na lokalitě Džanetu stále pracují. V roce 2009 bylo v chrámu Mut v Džanetu objeveno posvátné jezero, vybudované z vápencových bloků. Nacházelo se 12 metrů pod zemí, bylo 15 metrů dlouhé a 5 metrů hluboké.^[6]

V roce 2011 analýza satelitních snímků s vysokým rozlišením, provedená archeoložkou Sarah Parcakovou z Alabamské univerzity v Birminghamu, odhalila četné související zdi z hliněných cihel, ulice a velké domy, které představují celý plán města. Francouzský archeologický tým vybral ze snímků lokalitu a potvrdil struktury z hliněných cihel přibližně 30 cm pod povrchem.^[7]