Džanet
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Džanet (řecky Τανις, Tanis; hebrejsky צֹועַן, Ṣōʿan (Zoan)) bylo významné město ve starověkém Egyptě na seveovýchodě nilské delty na jednom z říčních ramen, po 20. dynastii středisko dolnoegyptského 14. a v Pozdní době 19. nomu. Město zde vzniklo pravděpodobně již ve Staré říši. Největšího významu dosáhlo ve Třetí přechodné době, kdy bylo sídlem panovníků 21. a 22. dynastie – Džanet byl přebudován v rozsáhlé město, které mělo být protiváhou náboženského a politického významu hornoegyptského Vesetu. Při výstavbě byly použity části starších staveb z různých míst. Důležitým centrem bylo také v ptolemaiovské době.
Archeologická lokalita odpovídající oblasti někdejšího města s pozůstatky Amonova chrámového okrsku a královské nekropole, kde byly nalezeny nedotčené hrobky, se nacházejí na místě dnes zvaném Sán el-Hagar (Kamenný Sán).
Remove ads
Historie
Nejstarší známé budovy pocházejí z období 21. dynastie. Ačkoli některé památky nalezené v Džanetu pocházejí z doby před 21. dynastií, většina z nich tam byla ve skutečnosti převezena z okolních měst, zejména z předchozího hlavního města Piramesse. Na konci Nové říše bylo královské sídlo Piramesse opuštěno a bylo rozebráno jako stavební materiál pro výstavbu Džanetu, který se stal sídlením městem faraonů 21. dynastie a později 22. dynastie (spolu s Bubastis)em. Měl se stát protiváhou mocného Vesetu (Théby), dosud hlavního náboženského a politického centra Horního Egypta. Jeho význam měla potvrdit především výstavba chrámové čtvrti s velkým chrámem boha Amona, jejíž součástí byla nová královská nekropole, která nahradila pohřebiště v thébském Údolí králů. Hlavními božstvy Džanetu byli Amun, jeho manželka Mut a jejich dítě Chonsu. Tato triáda byla identická s triádou Vesetu, což vedlo mnoho učenců k tomu, aby o Džanetu mluvili jako o „severních Thébách“. Nádhery a slávy Vesetu však Džanet nikdy nedosáhl.

Po 22. dynastii ztratil status královského sídla, ale stal se hlavním městem 19. nomu Dolního Egypta. Od 30. dynastie zažil Džanet novou fázi stavebního rozvoje, která trvala i v období Ptolemaiovců. Zůstal osídlen až do svého opuštění v římských dobách. Během byzantského období se stal sídlem biskupství koptské pravoslavné církve. Po ovládnutí Egypta Araby začátkem 7. století n. l. upadl v zapomnění stejně jako ostatní města východní delty a zbyly z něj pouze ruiny.
Remove ads
Archeologický průzkum
Ačkoli byl Džanet krátce prozkoumán na počátku 19. století, první archeologický výzkum lokality Sán el-Hagar uskutečnil v letech 1860–1864 francouzský egyptolog Auguste Mariette. Objevil sochy z tmavého granodioritu[2], o nichž se předpokládalo, že zobrazují hyksóské vládce, kteří v 16. století př. n.l. vládli v Horním Egyptě a také atypické sfingy s mužskými hlavami. Významným objevem byla kamenná stéla 400 roků (Stéla čtyřstého roku), kterou nechal vyhotovit Ramesse II. na počest svých předků a oslavu boha Sutecha. Velké množství památek se jménem Ramesse II. vedlo k domněnce, že Džanet mohl být postaven na místě ztraceného královského města Piramesse a ještě dříve se zde nacházelo hyksóské město Avaris. Koncem 19. století (1883–1884) anglický egyptolog William Flinders Petrie proto zahájil v této lokalitě archeologický průzkum, který sice tuto hypotézu nepotvrdil, ale přinesl několik zajímavých nálezů (např. Geografický papyrus a papyrus s hieroglyfickými značkami).[3][4]

Koncem 20. let 20. století přišel do Džanetu francouzský egyptolog Pierre Montet s cílem najít Ramessovo město. Pracoval také s hypotézou, že Džanet mohl být biblickým městem Zoan. V roce 1939, po deseti letech hledání, objevil královskou nekropoli s několika nedotknutými hroby králů 21. a 22. dynastie. Poklady z hrobek Pasbachaenniuta I., Osorkona II. a Šešonka III. patří k nejvýznamnějším nálezům vykopávek v Egyptě. Mumie faraonů byly uloženy ve stříbrných rakvích, jejich hlavy pokrývaly zlaté masky spojené s širokými náhrdelníky. Součástí pohřební výbavy byly zlaté šperky, sandály, vázy, amulety, kanopy, vešebty a další předměty.[5] Po přerušení způsobeném druhou světovou válkou Montet ve vykopávkách pokračoval a v roce 1946 odhalil neporušenou hrobku generála Vendžebauendžeta. Francouzští egyptologové na lokalitě Džanetu stále pracují. V roce 2009 bylo v chrámu Mut v Džanetu objeveno posvátné jezero, vybudované z vápencových bloků. Nacházelo se 12 metrů pod zemí, bylo 15 metrů dlouhé a 5 metrů hluboké.[6]
V roce 2011 analýza satelitních snímků s vysokým rozlišením, provedená archeoložkou Sarah Parcakovou z Alabamské univerzity v Birminghamu, odhalila četné související zdi z hliněných cihel, ulice a velké domy, které představují celý plán města. Francouzský archeologický tým vybral ze snímků lokalitu a potvrdil struktury z hliněných cihel přibližně 30 cm pod povrchem.[7]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads