Alkounek chocholatý
druh ptáka rodu Aethia From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Alkounek chocholatý (Aethia cristatella) je malý mořský pták z čeledi alkovitých, který se vyskytuje v severní části Tichého oceánu v Beringově a Ochotském moři. Většinu života tráví daleko od břehu nad hlubokými oceánskými vodami, kde se živí krilem, občas i dalšími menšími mořskými živočichy. Na pevninu zalétává jen v teplých měsících za účelem hnízdění, které probíhá v hustě obydlených koloniích o tisících, v krajním případě až do milionu jedinců. Jedná se o málo dotčený druh s odhadovanou populací kolem 8,2 milionu ptáků.
Remove ads
Systematika
Formální popis druhu připadá na rok 1769, kdy druh pojmenoval německý přírodovědec Peter Simon Pallas jako Alca cristatella.[2] Druh se dnes řadí do nepočetného rodu Aethia, který vyzdvihl jiný německý přírodovědec Blasius Merrem v roce 1788. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nerozeznávají se žádné poddruhy.[3] Nejbližším příbuzným alkounka chocholatého je alkounek drobný (Aethia pygmaea).[4] Oba tito alkounci sdílí nejméně tři společné znaky, kterými jsou nápadná chocholka na čele, citrusový zápach opeření a stejná vokalizace.[5]
Remove ads
Popis
.jpg)
Délka těla dosahuje kolem 23–27 cm, rozpětí křídel se pohybuje kolem 40–50 cm. Dospělí jedinci váží kolem 260 g.[5] Pohlavní dvojtvárnost v opeření není vyvinuta, tzn. samec i samice vypadají stejně. Jediným vnějším odlišovacím znakem samce a samice je tvar zobáku, který je u samice zdánlivě delší, s takřka rovným slemenem (hřebenem horního zobáku) a bez zahnutí špičky. Samcovo slemeno je silně prohnuté a špička horního zobáku přesahuje dolní zobák, přes který je hákovitě zahnutá. Zkušený pozorovatel může díky tvaru zobáku odlišit samce od samice s asi 90 % přesností.[5][6]
Dospělec ve svatebním šatu má hlavu a svrchní stranu těla šedočernou. Z čela vyrůstá nápadná, dopředu prohnutá černá chocholka s iridiscentním nádechem.[5][7] Tato chocholka je tvořena 2–23 (průměrně 12) tenkými pery o délce 8,1–58,5 mm.[6] Od zadní části oka přes příuší směrem k šíji se táhne nápadný bílý tenký proužek. Spodní strana těla je hnědošedá. Statný, krátký zobák je oranžovočervený, jeho špička je rohově zbarvená. V době hnízdění se zobák pokrývá rohovinovými, sytě oranžovočerveně pigmentovanými plátky, které po skončení hnízdění odpadnou. Duhovky jsou bílé, nohy šedočerné.[5][7]
Prostý šat se vyznačuje kratší chocholkou a bledě žlutým zobákem bez rohovinových plátků, takže je zobák menší. Nedospělí jedinci připomínají dospělce v prostém šatu. Jejich opeření je převážně tmavě šedé, spodina o něco světlejší. Proužek za okem i chocholka nedospělců jsou pouze velmi krátké.[5][7]
Remove ads
Výskyt
Domovinou alkounka chocholatého je Beringovo a Ochotské moře. Hnízdí hlavně na řídce obydlených nebo zcela neosídlených ostrovech v obou mořích, jako jsou Ostrov Svatého Vavřince, Aleutské ostrovy, Nunivak, ostrovy Pribilof a mnohé další. Zimní období tráví v jižní části svého areálu výskytu od Japonska na západě po aljašský ostrov Kodiak na východě.[7] Zatoulaní jedinci jsou známi z Kanady a Mexika.[8] Celková populace se odhaduje na 8,2 milionu jedinců.[8]
Hnízdní biotop druhu představují štěrkové srázy, mořské útesy, plochy s balvany i lávová pole. Potravu sbírá zásadně na moři, kde se objevuje hlavně nad hlubšími vodami, typicky v lokalitách s vysokou koncentrací zooplanktonu daleko od pobřeží.[8] V zimě se může sdružovat do hejn čítajících i 15 000 jedinců.[7]
Biologie a chování
Alkounek chocholatý má přímý let a typicky se vzduchem pohybuje ve vyšších polohách než jiní alkovití.[7] V době hnízdění se živí zooplanktonem (vznášivky, různonožci aj.), občas uloví i desetiramenatce nebo rybu.[5] Alkounek chocholatý je znám specifickým zápachem svého opeření, které bylo přirovnáváno k pachu citrusových plodů. Tento zápach se zesiluje v průběhu hnízdního období a bývá spojován s vyjádřením individuálních kvalit jedince. Může sloužit i jako jakýsi přírodní repelent proti vnějším parazitům.[9][10] Pach je natolik silný, že člověk může kolonii alkounků chocholatých ucítit i na kilometrovou vzdálenost.[5]
Vokální projevy jsou rozmanité a zahrnují různé trubkovité zvuky, kterými se alkounci chocholatí ozývají hlavně v době hnízdění. Tyto hlasové projevy jsou důležité především během námluv a jak se partnerské pouto utužuje, volání partnerů se synchronizuje. Samci typicky vokalizují častěji než samice.[11][12] K přirozeným predátorům patří hlavně racci (racek šedokřídlý či šedý) a draví ptáci (sokol stěhovavý, raroh lovecký); zbytky alkounka chocholatého byly nalezeny i v žaludcích dravých ryb, jako je platýs tichomořský (Hippoglossus stenolepis) a treska obecná (Gadus morhua).[5]
Hnízdění
_gambell,_ak_-01_(2827641397).jpg)
Většinu života tráví na moři daleko od pobřeží a na pevninu přilétá pouze za účely hnízdění. V závislosti na lokalitě začne na pevninu dolétávat od konce dubna do počátku června. Hnízdí v početných koloniích, které bývají přítomny v těsné blízkosti moře.[5] Tyto kolonie mohou zahrnovat až milion ptáků. Bývají velmi hustě osídleny, hnízda někdy bývají od sebe jen 30 cm.[12] Utváří monogamní páry, které typicky trvají pouze jedno hnízdní období, avšak mohou přetrvávat i po vícero let.[13] Výrazná chocholka alkounků je považována za důležitý prvek námluv; jedinci s delšími chocholkami mají větší šanci nalézt partnera a zahnizďují dříve.[6]
Hnízdo si nestaví, samice klade vejce přímo na dno skalní škvíry nebo pod balvan, občas na zem vystlanou oblázky. Samice klade pouze jedno bílé vejce o velikosti kolem 54×39 mm a váze kolem 36 g. V sezení na vejci se oba rodiče střídají. Po přibližně 34 dnech se rodí ptáčata, která jsou oděna do prachového šatu šedých a černých odstínů. Rodiče ptáče vykrmují potravou donesenou ve voleti. Alkounek chocholatý vyvádí pouze jednu snůšku ročně.[5]
Remove ads
Ohrožení
Vzhledem k rozlehlému areálu výskytu i početné populaci je druh hodnocen jako málo dotčený. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) nicméně přiznává, že populace druhu je na pomalém ústupu.[8] Hrozbu druhu představuje probíhající globální oteplování, které ovlivňuje distribuci většího zooplanktonu, což má přímý vliv na přežití mláďat.[14] V některých oblastech alkounkům chocholatým ubližuje predace invazivními živočichy, mj. liškami polárními a obecnými, které byly před rokem 1930 introdukovány na asi 450 ostrovů Aleutského souostroví za účelem podpory obchodu s kožešinami.[8] Z některých těchto ostrovů byli alkouni chocholatí liškami zcela vyhubeni následkem predace lišek.[15] Ve druhé polovině 20. století se nicméně situace zlepšila a lišky byly vyhubeny z 90 % ostrovů Aleutského souostroví; k roku 1996 bylo známo jen 46 ostrovů s těmito predátory.[8]
K dalším invazivním predátorům patří potkani. Problém představují i ropné skvrny, na které jsou alkounci chocholatí zvláště hákliví, protože se vyskytují na moři v masivních hejnech, takže i menší skvrna může mít výrazný vliv na velké množství ptáků, pokud se objeví ve „správný čas na správném místě“.[15] Alkounci chocholatí jsou loveni domorodými obyvateli Aljašky. Lov pokračuje dodnes, avšak nepředstavuje výraznou hrozbu pro globální populaci druhu.[8][15]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads