Alexandr V.

Alexandr V., narozený Pietro Phillarges di Candia, resp. Petros Filargos (cca 1339 Kréta – 3. května 1410 Bologna), byl papež zvolený pisánským koncilem roku 1409. Katolická církev ho neuznává za právoplatného papeže

Alexandr V.
Narození	1339 Kréta
Úmrtí	3. května 1410 (ve věku 70–71 let) Bologna
Místo pohřbení	Bazilika sv. Františka
Národnost	Řekové
Alma mater	Pařížská univerzita Oxfordská univerzita
Povolání	katolický kněz
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	diecézní biskup (1386–1388) Roman Catholic Bishop of Vicenza (od 1388) Roman Catholic Bishop of Novara (1389–1398) milánský arcibiskup (1402–1408) kardinál (1405–1410) … více na Wikidatech
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl vychováván františkány na benátské Krétě, v mladém věku vstoupil do řádu a studoval teologii na Sorboně, v roce 1381 dosáhl mistrovství v teologii na pařížské univerzitě v roce 1386. Jako teolog po sobě zanechal komentáře k Sentencím Petra Lombarda. V duchovní správě se dopracoval v roce 1402 až k arcibiskupství v Miláně a od roku 1405 potom užíval kardinálské důstojnosti. Po zvolení papežem sídlil v Pise a ve výsledku se k jeho obedienci hlásila Francie a Anglie. Po jeho brzké smrti se stal jeho nástupcem Jan XXIII. Sice již kostnický koncil uznal za právoplatnou linii římskou a Alexandr se stal vzdoropapežem, přesto určité nejasnosti s právoplatností ostatních linií zůstaly – důsledkem je, že další papež jména Alexandr má posunuté číslování (VI.), jako by byl Alexandr V. právoplatný.

Erb

V erbu měl gotický, dole zahrocený štít, na něm slunce o osmi paprscích a mezi paprsky vloženo osm hvězd, v klenotu mitra (v období před nástupem na papežský stolec) se dvěma vlajícími stuhami, ukončenými třepením. Erbovní štít jako součást vysvěcené a později vedví rozlomené oltářní desky z roku 1396 se dochoval v Praze ve sklepě Anežského kláštera, odkud byl při archeologickém a stavebně historickém průzkumu v roce 1982 vyzvednut a od roku 2011 je součástí expozice Národní galerie ve svatyni Salvátora v Anežském klášteře.^[1]