Alkoholický nápoj

Alkoholické nápoje jsou nápoje obsahující alkohol etanol. Legislativně je alkoholický nápoj definován jako „nápoj obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu“.^[1] Jejich požití způsobuje opilost: v menších dávkách (v závislosti na metabolismu jedince) uvolnění a euforické stavy, nebo pocity napětí, ve větších dávkách útlum, nevolnost až otravu alkoholem.

Alkohol ethanol je omamná látka, obsažená v některých nápojích. Savci jsou schopni díky enzymu ADH4 trávit alkohol již milióny let.^[2] Metabolizuje na acetaldehyd. Užíval se při rituálech či oslavách jako například mešní víno. U člověka způsobuje změny ve vnímání a chování. Alkohol je návykový (tělo si na něj zvykne a vyžaduje ho víc a víc), proto se řadí mezi drogy. V přírodě vzniká kvašením, při kterém kvasinky mění cukr na oxid uhličitý a alkohol. Začne-li se kazit jablečný mošt, dělají se v něm bublinky. Mošt kvasí a přestane být sladký (cukr se přeměnil), je nakysle trpký – „navinulý“. Podobným způsobem se vyrábí jablečné víno nebo víno z vinných hroznů, které daly nápoji jméno. Víno běžně obsahuje 10 až 15 % alkoholu, pivo přibližně polovinu, vyšších koncentrací již přirozenou fermentací nelze dosáhnout, takzvané pálenky se vyrábí destilací. Po konzumaci alkoholických nápojů nesmí lidé v mnoha zemích řídit dopravní prostředky, protože by mohli být nebezpeční sobě i druhým. Člověku, který alkohol nikdy nepije, se říká abstinent.

Soustavným požíváním alkoholických nápojů v nadměrné míře se může vyvinout (jak duševní tak i tělesné) onemocnění – alkoholismus. Ohledně přiměřené dávky alkoholu se studie rozcházejí. Půjde však pravděpodobně o vliv systematické chyby studií, kdy do skupiny abstinentů například spadají lidé, kteří nepijí ze zdravotních důvodů.^[3] Vliv na interpretaci studií také může mít, že skupina slabých konzumentů alkoholu má zdravější zdravotní styl, takže se jen zdá, že mírná konzumace alkoholických nápojů prospívá zdraví.^[4] Některé alkoholické nápoje (např. víno) mohou částečně organismu prospět^[5] (jistými ovocnými látkami jako jsou flavonoidy), ale podle výzkumu Cincinnatské univerzity vlastní alkohol zdraví škodí i v této míře bez ohledu na typ nápoje.^[6] Od malých dávek způsobuje i například karcinom prsu – dvě alkoholové jednotky (půl litru piva s 4 % alkoholu) za den zvyšují riziko této rakoviny o 24 %.^[7] Malé dávky zvyšují riziko i dalších typů rakovin.^[8] Alkohol způsobuje přibližně 6 % rakovin a nepomáhá proti kardiovaskulárním onemocněním.^[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny alkoholické nápoje klasifikuje jako prokázané karcinogeny skupiny 1 (kde je například i tabákový kouř či radioaktivita).^[10]^[11] Alkohol způsobuje mutace DNA.^[12] Způsobuje i stárnutí.^[13] Za efektivní způsob snížení rizika rakoviny se považuje snížení konzumace alkoholických nápojů.^[14] Proto se v jistých zemích přistupuje k varovným označování lahví podobných varováním na krabičkách cigaret.^[15] Dalším negativním důsledkem požívání alkoholu je i zubní kaz.^[16] Může také snižovat plodnost^[17] či šanci na početí.^[18] I mírná konzumace alkoholu má vliv na mozek.^[19] Zhoršuje i spánek.^[20]

Na základě výzkumu britského výboru ISCD (Nezávislý vědecký výbor pro drogy) je alkohol nejnebezpečnější drogou jak pro jeho uživatele, tak pro jejich okolí.^[21] Alkohol způsobuje řadu onemocnění, od kardiovaskulárních a neurologických poruch až po degeneraci jater. Nepřímo způsobuje dopravní nehody, zvyšuje promiskuitní aktivity a tím i pravděpodobnost, že se lidé nakazí řadou přenosných nemocí, způsobuje i obrovské výdaje v ekonomice národa, protože se platí za léčbu pro ty, kteří trpí problémy souvisejícími s alkoholem.^[22]

Podle Světové zdravotnické organizace užívání alkoholu stálo život 3 miliony lidí v roce 2016. Více než tři čtvrtiny těchto úmrtí se týkaly mužů. 28 % úmrtí způsobila zranění (nehody, násilí, apod.), 21 % zažívací potíže, 19 % kardiovaskulární nemoci a zbytek infekční choroby, rakoviny, mentální a ostatní onemocnění.^[23]^[24] Roku 2020 alkohol způsobil 740 tisíc případů rakoviny.^[25]

V České republice podle vládních odhadů z roku 2019 alkohol pije denně přibližně 600 tisíc lidí.^[26] Vliv na zdraví má také, jak nárazově se alkohol pije.^[27] Pití alkoholu se finančně českému státu nevyplatí, protože náklady spojené s dopady pití alkoholu několikanásobně převáží vybrané daně.^[28]

Konzumace pouhého půllitru piva významně ovlivňuje řidičské schopnosti.^[29] Přesto má většina států nenulový limit.^[30] Trendem ale je limity alkoholu snižovat,^[31]^[32] protože se tím snižují následky nehod.^[33]

Uhlíková stopa průmyslu na alkoholické nápoje se odhaduje ročně na emise 1,5 Gt oxidu uhličitého,^[34] což je podobně jako emise z produkce cementu, tady zhruba 4 % světových emisí.^[35]

Alkoholický nápoj

Vliv konzumace alkoholických nápojů

Příklady alkoholických nápojů

Alkoholické nápoje podle příležitosti

Odkazy

Wikiwand - on