Alla Děmidovová

Alla Sergejevna Děmidovová (rusky А́лла Серге́евна Деми́дова, * 29. září 1936 Moskva) je ruská divadelní a filmová herečka.

Alla Demidovová
Narození	29. září 1936 (88 let) Moskva
Alma mater	Ekonomická fakulta Moskevské státní univerzity (do 1959) Divadelní ústav Borise Ščukina (1959–1964)
Choť	Vladimir Ivanovič Valuckij
Oficiální web	allademidova.ru
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ze strany otce, který padl ve druhé světové válce, pochází z rodu Děmidovových, po matce má kořeny v komunitě starověrců.^[1] Na Lomonosovově univerzitě vystudovala politickou ekonomii, kterou také krátce vyučovala.^[2] Vystupovala ve studentském divadle pod vedením Rolana Bykova a debutovala roku 1958 drobnou rolí ve filmu Leningradská symfonie. Absolvovala Ščukinův divadelní institut, hrála v Divadle Majakovského a v roce 1964 se stala členkou souboru Divadla na Tagance, kde působila do roku 1992. Stala se oblíbenou herečkou Jurije Ljubimova a své intelektuální pojetí herectví uplatnila především v klasických tragických postavách jako Marina Mniszková, Faidra, Élektra, Ljubov Raněvská ve Višňovém sadu nebo královna Gertruda v Hamletovi. Pro své noblesní a hrdé vystupování byla srovnávána s Gretou Garbo.^[3]

Účinkovala v televizním seriálu o sovětských válečných rozvědčících Štít a meč. Andrej Tarkovskij jí svěřil ve svém filmu Zrcadlo roli Lízy, kolegyně vypravěčovy matky. Vynikla jako recitátorka básní, zejména Puškinových a Achmatovové, na svých programech spolupracovala s režiséry Anatolijem Vasiljevem a Romanem Vikťukem. Založila vlastní divadlo poezie Teatr A. Věnuje se také literární činnosti, vydala mj. knihu vzpomínek na Vladimira Vysockého. Je mediálně známou vyznavačkou esoterismu.^[4]

V roce 1977 jí byla udělena Státní cena SSSR a v roce 1984 titul Národní umělec RSFSR. Za hlavní ženskou roli ve filmu Kiry Muratovové Ladič získala v roce 2005 cenu Nika. Na festivalu Zlatá maska v roce 2022 byla oceněna za celoživotní přínos dramatickému umění.^[5] Ljubov Arkusová natočila o Děmidovové dokumentární film Nikdo tě neporazil.

Jejím manželem byl scenárista Vladimir Valuckij.

Filmografie

• Leningradská symfonie (1958)
• Devět dní jednoho roku (1961)
• Dněvnyje zvjozdy (1966)
• Živá mrtvola (1968)
• Sloužili dva kamarádi (1968)
• Čajkovskij (1969)
• Racek (1970)
• Ty a já (1971)
• Volba cíle (1974)
• Zrcadlo (1975)
• Legenda o Ulenspiegelovi (1976)
• Alenčin kvíteček (1977)
• Otec Sergej (1978)
• Když padá hvězda (1981)
• Voskresnyje progulki (1984)
• Kreutzerova sonáta (1987)
• Běsi (1992)
• Nězrimyj putěšestvennik (1999)
• Ladič (2004)
• Měšok bez dna (2017)