Alpské lyžování na Zimních olympijských hrách 2018 – smíšená družstva

Soutěž smíšených družstev na Zimních olympijských hrách 2018 se konala v sobotu 24. února 2018 jako poslední závod v alpském lyžování jihokorejské olympiády na sjezdovce lyžařského střediska Jongpchjong v okresu Pchjongčchang.^[1] Závodu v paralelním slalomu se účastnilo 16 smíšených družstev, s celkovým počtem 85 lyžařů. Start vyřazovacích jízd proběhl v 11.00 hodin místního času (UTC+9).^[2]

Alpské lyžování na Zimních olympijských hrách 2018
Smíšená družstva
Základní údaje
Pořadatel	Mezinárodní lyžařská federace Mezinárodní olympijský výbor
Dějiště	Čongson
Datum	24. února 2018
Startující	16 družstev, 85 lyžařů (4 členové + 2 náhradníci) z 16 zemí
Medailisté
Švýcarsko
Rakousko
Norsko
Soutěže
superkombinace muži ženy sjezd muži ženy slalom muži ženy obří slalom muži ženy superobří slalom muži ženy družstva smíšená
seznam medailistů 2022 >>

Medailisté

Historicky prvním olympijským vítězem ve smíšené soutěži družstev z alpského lyžování se stalo Švýcarsko ve složení Denise Feierabendová, Wendy Holdenerová, Daniel Yule, Ramon Zenhäusern a Luca Aerni. Holdenerová tak po slalomovém stříbru a superkombinačním bronzu v Pchjongčchangu zkompletovala olympijskou medailovou sbírku. Stříbrný kov získalo Rakousko, za nějž nastoupili Katharina Gallhuberová, Katharina Liensbergerová, Stephanie Brunnerová, Manuel Feller, Michael Matt a Marco Schwarz. Bronz si odvezlo Norsko po výhře v malém finále nad Francií. Norský tým tvořili Nina Haverová-Løsethová, Kristin Lysdahlová, Maren Skjøldová, Sebastian Foss-Solevåg, Leif Kristian Nestvold-Haugen a Jonathan Nordbotten.^[3]

Zlato	Stříbro	Bronz
Švýcarsko	Rakousko	Norsko
Luca Aerni Denise Feierabendová Wendy Holdenerová Daniel Yule Ramon Zenhäusern	Stephanie Brunnerová Manuel Feller Katharina Gallhuberová Katharina Liensbergerová Michael Matt Marco Schwarz	Sebastian Foss-Solevåg Nina Haverová-Løsethová Leif Kristian Nestvold-Haugen Kristin Lysdahlová Jonathan Nordbotten Maren Skjøldová

Nově zařazené disciplíny do olympijského programu

V červnu 2015 Mezinárodní olympijský výbor schválil návrh na zařazení čtyř nových disciplín do programu Zimních olympijských her 2018. Premiéru tak v Pchjongčchangu zažily big air ve snowboardingu, curling smíšených dvojic, závod mužů a žen s hromadným startem v rychlobruslení a také smíšená soutěž družstev v alpském lyžování.^[4]

V rámci světových šampionátů se týmová soutěž poprvé objevila na Mistrovství světa 2005 v italském Bormiu.

Pravidla

Účast v soutěži paralelního slalomu si zajistilo 16 nejlepších národních týmů podle celkového bodového hodnocení v žebříčku národů FIS. Každý tým tvořili čtyři lyžaři, z toho dvě ženy a dva muži. Družstvo mělo také právo nominovat dva náhradníky.

Formát soutěže vycházel z vyřazovacího systému, kdy se vždy utkala dvě družstva systémem KO; vítěz postoupil do dalšího kola, poražený soutěž opustil. V každém vzájemném duelu proti sobě na paralelních tratích slalomu nastoupily dvě dvojice mužů a dvě dvojice žen. V první a třetí jízdě startovaly ženy, ve druhé a čtvrté muži. Vítěz každé jízdy získal bod. Celkově tak došlo k rozdělení čtyř bodů, pokud do cíle dojeli oba závodníci jedné jízdy. V případě nerozhodného stavu po čtyřech jízdách, určil postupujícího nižší součet dvou nejrychlejších týmových časů, složený vždy z jednoho mužského a jednoho ženského.

Celkové pořadí národů FIS

Celkové pořadí národů dle žebříčku FIS před zahájením olympiády. Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Srbsko, Japonsko, Nizozemsko, Finsko a Polsko se účasti v soutěži vzdaly.

Žebříček pořadí národu FIS[5]
P	stát (NOV)	body	N
1.	Rakousko	8 497	1.
2.	Švýcarsko	6 687	2.
3.	Itálie	5 457	3.
4.	Norsko	4 926	4.
5.	Spojené státy americké	3 593	5.
6.	Francie	3 569	6.
7.	Německo	3 086	4.
8.	Švédsko	2 366	8.
9.	Slovinsko	1 178	9.
10.	Slovensko	817	10.
11.	Lichtenštejnsko	697
12.	Kanada	620	11.
13.	Velká Británie	267	12.
14.	Olympijští sportovci z Ruska	178	13.
15.	Chorvatsko	131
16.	Česko	105	14.
17.	Srbsko	78
18.	Japonsko	42
19.	Maďarsko	18	15.
20.	Nizozemsko	16
21.	Finsko	15
22.	Polsko	14
23.	Jižní Korea	4	16.
24.	Monako	3

Složení družstev

Každé družstvo mohli tvořit čtyři závodníci doplnění o dva náhradníky.

Je zde použita šablona {{Col-begin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Stát lyžař 1. Rakousko Stephanie Brunnerová Katharina Gallhuberová Katharina Liensbergerová Manuel Feller Michael Matt Marco Schwarz 2. Švýcarsko Denise Feierabendová Wendy Holdenerová Luca Aerni Daniel Yule Ramon Zenhäusern 3. Itálie Federica Brignoneová Chiara Costazzaová Irene Curtoniová Stefano Gross Riccardo Tonetti Alex Vinatzer 4. Norsko Nina Haverová-Løsethová Kristin Lysdahlová Maren Skjøldová Sebastian Foss-Solevåg Leif Kristian Nestvold-Haugen Jonathan Nordbotten 5. Spojené státy americké Patricia Manganová Megan McJamesová Alice Merryweatherová David Chodounsky Mark Engel Nolan Kasper 6. Francie Adeline Baud Mugnierová Nastasia Noensová Tessa Worleyová Julien Lizeroux Clément Noël Alexis Pinturault 7. Německo Lena Dürrová Marina Wallnerová Fritz Dopferová Alexander Schmid Linus Straßer 8. Švédsko Frida Hansdotterová Anna Swennová-Larssonová Emelie Wikströmová Mattias Hargin Kristoffer Jakobsen André Myhrer

Stát lyžař 9. Slovinsko Ana Buciková Maruša Ferková Tina Robniková Štefan Hadalin Žan Kranjec 10. Slovensko Soňa Moravčíková Veronika Velez Zuzulová Petra Vlhová Matej Falat Adam Žampa Andreas Žampa 11. Kanada Candace Crawfordová Erin Mielzynská Laurence St. Germainová Phil Brown Trevor Philp Erik Read 12. Velká Británie Charlotte Guestová Alexandra Tilleyová Dave Rydingová Laurie Taylor 13. Olympijští sportovci z Ruska Anastasija Silantěvová Jekatěrina Tkačenková Alexandr Chorošilov Ivan Kuzněcov 14. Česko Gabriela Capová Martina Dubovská Kateřina Pauláthová Ondřej Berndt Filip Forejtek Jan Zabystřan 15. Maďarsko Szonja Hozmannová Mariann Mimi Marótyová Márton Kékesi Dalibor Šamšal 16. Jižní Korea Gim So-hui Kang Young-seo Jung Dong-hyun Kim Dong-woo

Vyřazovací fáze

Soutěž se jela vyřazovacím systémem na trati paralelního slalomu od 11.00 hodin místního času (UTC+9).^[6]

	Osmifinále[7]					Čtvrtfinále[8]					Semifinále[9]					Velké finále o zlato[10]
	1	Rakousko	4
	16	Jižní Korea	0
						1	Rakousko	4
						8	Švédsko	0
	8	Švédsko	3
	9	Slovinsko	1
											1	Rakousko	3
										4	Norsko	1
	5	Spojené státy americké	2
	12	Velká Británie	2*
						12	Velká Británie	2
						4	Norsko	2*
	4	Norsko	4
	13	Olympijští sportovci z Ruska	0
																1	Rakousko	1
																2	Švýcarsko	3
	3	Itálie	3
	14	Česko	1
						3	Itálie	1							Malé finále o bronz[10]
						6	Francie	3
	6	Francie	2*													4	Norsko	2*
	11	Kanada	2													6	Francie	2
											6	Francie	1
										2	Švýcarsko	3
	7	Německo	2*
	10	Slovensko	2
						7	Německo	2
						2	Švýcarsko	2*
	2	Švýcarsko	4
	15	Maďarsko	0

* – vítěz duelu dle součtu nejlepšího mužského a ženského času