Anna Macková

Anna Macková (13. dubna 1887 Studeňany^[1] — 4. května 1969 Nová Paka) byla česká výtvarnice.

Anna Macková
Narození	13. dubna 1887 Studeňany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. května 1969 (ve věku 82 let) Nová Paka Československo Československo
Povolání	malířka, grafička
Partner(ka)	Josef Váchal (1920–1969)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Anna Macková se narodila ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče vlastnili statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské soukromé škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem. Jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 odjela s Josefem Váchalem na tříměsíční pobyt do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží.^[2] Starala se Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň, jehož výstav se zúčastňovala.

Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan. Oba výtvarníci spolu žili ve Studeňanech až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.

Dílo

Navazovala na secesi a umělce kolem Moderní revue. Po počátcích věnovaných olejomalbě se věnovala grafice, zejména dřevořezu a dřevorytu, kde byla ovlivněna Karlem Vikem.^[3] Nebyla spřízněna se symbolisty. Ale zejména v rostlinných zátiších a krajinách ze Šumavy a Slovenska (ze společných cest s Josefem Váchalem) se projevila secesní dekorativnost. V její pozdější grafické tvorbě se projevil vliv Josefa Váchala, zejména v technice barevného dřevorytu.^[4] Její láska ke knihám dala vzniknout autorským knihám – „Kozlíček" (1922), „Koleda" (1921) a „ Prázdnino­vé putování" (1927). Zážitky ze svého oblíbeného putování po českých krajích zpracovala formou grafických cyklů „Do­mažlice" (1917), „Z Českého ráje" (1918), „Náchodsko" (1919), „Z čes­kých krajů" (1920), „Korčula" (1923), „České motivy" a „Zvířátka" (oba z roku 1926), „Hřbitovní nápisy v Albrechticích" a „Prášilská papírna" (1931). Nejvýznamnější částí její tvorby se stala ex libris, kterých vytvořila celkem 226.^[5][1]

Zastoupení ve sbírkách

• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Památník národního písemnictví

Výstavy

• 1917, Praha, výstava výtvarného odboru Ústředního spolku českých žen
• 1924, 1931, Praha, výstavy Kruhu výtvarných umělkyň^[6]
• 1927, Paříž (spoluúčast na výstavě českých malířek)^[7]
• 1936, Praha (spolu s dalšími umělkyněmi)^[8]
• 1959, Kašperské Hory (spolu s Josefem Váchalem)^[9]
• 1987 Anna Macková: Grafika, Rodný dům Václava Šolce (Šolcův statek)
• 1987 Anna Macková: Grafické dílo, Zámek Staré Hrady
• 1987, Kubištova výstavní síň Hradec Králové^[10]
• 1995, Nová Paka, Suchardův dům: Anna Macková: Život a dílo 1887 - 1969
• 2006, Galerie moderního umění Hradec Králové: Anna Macková ve sbírkách Galerie moderního umění v Hradci Králové
• 2014, Jičín: Anna Macková – mistryně dřevorytu^[1]

Ohlas v umění

• Anna Macková byla předobrazem společnice Anny Kocourkové ve Váchalově Krvavém románu. Ve stejnojmenné filmové verzi režiséra Jaroslava Brabce z roku 1993 ji hrála Kateřina Frýbová.
• Její tvář se objevuje v okně v obrazu Josefa Váchala Dřevorytcova domácnost.^[11]