António Costa

António Luís Santos da Costa (* 17. července 1961) je portugalský právník a politik, od prosince 2024 předseda Evropské rady. V letech 2015–2024 působil jako předseda vlády Portugalska, v letech 2007–2015 byl starostou Lisabonu. Předtím působil od roku 1997 do roku 1999 jako ministr parlamentních událostí, dále pak od roku 1999 do roku 2002 jako ministr spravedlnosti a od roku 2005 do roku 2007 jako ministr státní a vnitřní správy. V září roku 2014 byl zvolen generálním tajemníkem středolevicové Socialistické strany.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

António Costa
António Costa (2024)
4. předseda Evropské rady
Úřadující
Ve funkci od: 1. prosince 2024
Předchůdce	Charles Michel
Předseda vlády Portugalska
Ve funkci: 26. listopadu 2015 – 2. dubna 2024
Prezident	Aníbal Cavaco Silva Marcelo Rebelo de Sousa
Předchůdce	Pedro Passos Coelho
Nástupce	Luís Montenegro
Starosta Lisabonu
Ve funkci: 1. srpna 2007 – 6. dubna 2015
Předchůdce	Carmona Rodrigues
Nástupce	Fernando Medina
Ministr spravedlnosti
Ve funkci: 25. října 1999 – 6. dubna 2002
Předseda vlády	António Guterres
Předchůdce	José Vera Jardim
Nástupce	Celeste Cardona
Stranická příslušnost
Členství	Socialistická strana
Rodné jméno	António Luís Santos da Costa
Narození	17. července 1961 (64 let) Lisabon
Rodiče	Maria Antónia Palla
Děti	2
Příbuzní	Ricardo Costa (bratr)
Alma mater	Lisabonská univerzita Universidade Católica Portuguesa
Profese	advokát a politik
Ocenění	velkokříž Řádu Karla III. (2016) velkokříž Řádu Rio Branco (2023) Řád za zásluhy velkokříž Řádu cti Maltézský záslužný řád … více na Wikidatech
Podpis
Commons	António Costa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvůli korupčnímu skandálu odstoupil 7. listopadu 2023 z funkce předsedy vlády.^[1]

Život a vzdělání

Costa se narodil v roce 1961 v Lisabonu. Je synem spisovatele a básníka Orlanda da Costa, který byl dlouholetým příznivcem portugalské komunistické strany.^[zdroj?] Během vlády Salazarova režimu v Portugalsku byl Orlando da Costa několikrát zatčen.^[2] Jeho otec se narodil v portugalské kolonii v Mozambiku v rodině francouzského, mozambického a indického původu. Jeho matka je spisovatelka Maria Antónia Palla. Z druhého manželství svého otce má nevlastního bratra Ricardo Costu, který se živí novinařinou. V roce 1987 se Costa oženil s učitelkou Fernandou Marií Gonçalves Tadeu. Mají spolu dvě děti – syna a dceru.

Co se týče vzdělání, Costa dostudoval práva v roce 1980 v Lisabonu, kdy poprvé vstoupil do politiky a byl zvolen jako socialistický poslanec obecního zastupitelstva. Později od roku 1988, před vstupem do politiky na plný úvazek, vykonával krátce advokacii.

Předseda vlády

Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Dne 4. října 2015, byla konzervativní Portugalská koalice, která vládla v zemi od roku 2011, na prvním místě ve volbách s 38,6 % hlasů, zatímco Socialistická strana skončila druhá s 32,3 %. Konzervativní Passos Coelho byl během následujících dnů jmenován ministerským předsedou, ale António Costa utvořil alianci s ostatními stranami na levé straně (Levý blok, portugalská komunistická strana a ekologická strana "Zelení"), která dohromady představuje většinu v Parlamentu, a svrhla vládu dne 10. listopadu ^[3] (Pro levou alianci hlasovala také strana "Lidé-Zvířata-Příroda"). Po svržení konzervativní vlády byl Costa prezidentem Cavaco Silvou dne 24. listopadu jmenován novým předsedou vlády s platností od 26. listopadu 2015.^[4]

Předseda Evropské rady

Od 1. prosince 2024 je předsedou Evropské rady.

V březnu 2025 se v egyptském hlavním městě Káhiře zúčastnil summitu Ligy arabských států o obnově Pásma Gazy. V Káhiře se setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou.^[5]

Vyznamenání

• velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 1. března 2006^[6]
• Řád kříže země Panny Marie III. třídy – Estonsko, 6. února 2008^[7]
• velkokříž Norského královského řádu za zásluhy – Norsko, 25. září 2009^[8]
• velkokříž Řádu za zásluhy – Litva, 16. července 2010^[8]
• velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 31. srpna 2010^[8]
• rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého – Vatikán, 3. září 2010^[8]
• velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska – Polsko, 18. července 2012^[9][8]
• komtur Řádu Rio Branco – Brazílie, 19. května 2014^[8]
• Řád posvátného pokladu II. třídy – Japonsko, 16. února 2015^[8]
• velkodůstojník Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 16. února 2015^[8]
• velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko, 25. listopadu 2016^[10]
• velkokříž Řádu cti – Řecko, 21. dubna 2017^[8]