Antonín Machek

český malíř a portrétista From Wikipedia, the free encyclopedia

Antonín Machek
Remove ads

Antonín Machek (31. října 1775 Podlažice[1]18. listopadu 1844 Praha[2]) byl český malíř období klasicismu a biedermeieru, zejména portrétista a malíř historických žánrů.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Thumb
Portrét muže z rodiny Patočků
Remove ads

Život

Antonín Machek se narodil v rodině chudého domkáře, krejčího a hudebníka Antonína Machka a prosté venkovské ženy Majdaleny, rozené Matouškové.[1] Otec si přivydělával jako muzikant v letní rezidenci královéhradeckého biskupa Jana Leopolda Haye v Chrasti u Chrudimi, ale v roce 1785 zemřel.

Osiřelého syna se ujal kanovník Venuta a upozornil na jeho nadání samotného biskupa – osvícence a národního buditele Jana L. Haye. Ten ho přijal do svých služeb a dal do učení ke svému kabinetnímu malíři miniatur Václavu Zittovi. Pod jeho vedením pracoval Machek dva roky, převážně kopíroval grafické předlohy a namaloval i první olejomalbu. S oběma protektory se Machek dostal do Prahy roku 1790 na korunovaci Leopolda II. a  roku 1792 na korunovaci Františka I. českým králem. V Praze již zůstal a zprvu se učil u Zittova stařičkého učitele, mistra Václava Bluma a po jeho smrti od února 1794 pracoval v dílně malíře fresek a dekoratéra Antonína Tuvory. Po smrti svého mecenáše biskupa Haye zůstal u Tuvory jako tovaryš – malíř pokojů a po večerech docházel kreslit k malíři Ludvíku Kohlovi, který si ho velmi oblíbil. V soutěži nedávno založené Společnosti vlasteneckých přátel umění získal roku 1796 druhou a o rok později první cenu. Nový hradecký biskup Maria T. Trauttmannsdorf mu roku 1798 svěřil výzdobu dvou místností (audienční síně a biliárového pokoje) na zámku v Chrasti, kde jsou v zámecké kapli i obě varianty jeho obrazu sv. Jana Nepomuckého.

Ihned po smrti své matky roku 1798 Machek prodal rodný domek a odešel do Vídně. V listopadu 1799 byl přijat ke studiu na Akademii, kde ho zaujal portrét v podání jeho profesorů H. Maurera, Heinricha Friedricha Fügera a proslulého portrétisty Johana Baptisty Lampiho. Když mu roku 1801 došly úspory, vrátil se do Čech. V Hradci Králové vytvořil několik portrétů, především biskupa Trauttmannsdorfa, a obraz sv. Rozálie. Roku 1802 vyrazil na zkušenou, žil v Linci a ve Steyru, kde se živil malováním portrétů. Od roku 1813 žil převážně v Praze, kde se roku 1814 oženil, s manželkou Terezií měl 5 synů,[3], z nichž nejstarší padl v bitvě u Marenga[4] a nejmladší zemřel jako dítě. Od roku 1815 bydlel v činžovním domě Platýz, který patřil rodině Daubkových.[5]

Brzy si získal jako portrétista vynikající pověst. Seznámil se s českými vlastenci, které také portrétoval, například členy Puchmajerova básnického kroužku nebo divadelníky ze Stavovského divadla, kde působil i jako scénograf.[6] Díky stykům s pražskou Akademií, profesorem Františkem Tkadlíkem, a zejména ředitelem Josefem Berglerem, k němuž docházel na večerní kursy kreslení, se naučil grafické techniky a litografii. Podle předloh různých malířů včetně Berglera litografoval a vydával od roku 1822 Dějiny české v obrazích, později také desítky portrétů českých osobností – lékařů, herců, spisovatelů i prelátů.[7]

Remove ads

Dílo

Machek namaloval množství obrazů náboženských i historických a divadelních dekorací, nejcennější jsou však jeho portréty.

Portréty

Patřil k nejvýznamnějším portrétistům doby biedemeieru.[6] Vytvořil kolem 300 portrétů, některé sám převedl do litografie, jiné litografoval jeho tovaryš a později vedoucí dílny František Šír (Schier). Portréty se řadí do několika tematických okruhů:

  • Portréty vojáků a představitelů Národní gardy: maršálek Andreas Mariássy, František Hilbert.
  • Rodinné podobizny měšťanů: rodina pražského továrníka Wehleho[10], rodina Mojžíše Porgese, rodina pražského primátora F. V. Pštrosse, rodiče Bedřicha Smetany, sourozenci Gustav a Emilie Gradlovi, Ondřej a Johanna Neureutherovi, Vincent a Terezie Havlíkovi; manželé Barbora a Kajetán Hintringerovi, František Řivnáč a jeho žena Josefa, manželé Tomáš a Anna Smolíkovi, manželé Kemlinkovi, podobizna sládka J. V. Urbana a jeho ženy Anny, vlastní podobizna Antonína Machka, podobizna Machkova syna Jindřicha, další neidentifikované.[11]

Historické obrazy

  • Oldřich a Božena (Národní galerie)[9]
  • Břetislav a Jitka (Národní galerie)
  • Žižka před klášterem sedleckým
  • Obležení Samoslava od Franků
  • Císař Rudolf II.
  • 66 podobizen českých panovníků (od mytického Kroka po Ferdinanda V.)
  • Smrt Absolonova

Oltářní obrazy

  • Sv. Jan Nepomucký, kaple biskupské rezidence v Hradci Králové (1798)
  • Zavraždění sv. Václava, kostel sv. Jana Křtitele, Skála u Chrasti (1798)
  • Sv. Florián, kostel sv. Jana Křtitele, Skála u Chrasti (1798)
  • Sv. Rosalie, kostel P. Marie, Hradec Králové
  • Sv. Maří Magdaléna, farní kostel, Bělice
  • Sv. Vavřinec, kostel sv. Vavřince v Polštýně
  • sv. Anna
Remove ads

Pozůstalost

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads