Jan Leopold Hay

Jan Leopold rytíř z Haye (něm. Johann Leopold Ritter von Hay, pokřtěn Johann Georg Siegfried); 22. duben 1735 Fulnek^[1] – 1. červen 1794 Chrast) byl královéhradecký biskup, svobodný zednář a představitel katolického osvícenství v českých zemích.

Jeho biskupská Milost Jan Leopold Hay
14. královéhradecký biskup
Johann Leopold Hay, Lithographie od Faustina Herra, 1839
Církev	římskokatolická
Jmenování	29. června 1780
Uveden do úřadu	biskupa královéhradeckého
Předchůdce	Josef Adam Arco
Nástupce	Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	23. září 1748
Biskupské svěcení	11. března 1781 ve Vídni světitel arcibiskup Cristoforo Antonio Migazzi
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Sekretář a ceremoniář olomouckého biskupa (1758–1770) Děkan kapituly v Kroměříži (1770–1775) Probošt mikulovské kolegiální kapituly (1775-1780) 17. biskupem královéhradeckým (1780-1794)
Zúčastnil se	významné události 1 významné události 2
Osobní údaje
Datum narození	22. dubna 1735
Místo narození	Fulnek, Moravské markrabství, Česká koruna
Datum úmrtí	1. června 1794 (ve věku 59 let)
Místo úmrtí	Chrast, České království, Habsburská monarchie
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Počátky kariéry

Po studiích filosofie a teologie v Olomouci byl 23. září 1758 vysvěcen na kněze. Pak působil jako sekretář a ceremonář olomouckého biskupa Leopolda Egkha i jeho nástupce Maxmiliána Hamiltona. Díky jeho přízni se stal roku 1770 děkanem kapituly v Kroměříži. Byl i vtipným společníkem malého Mozarta během jeho nemoci v Olomouci, kdy s ním hrával karty.

Prostřednictvím svých rodinných konexí (jeho švagrem byl Josef Sonnenfels) se roku 1775 stal i proboštem kapituly v Mikulově a byl povýšen do šlechtického stavu. V Mikulově se dostal do kontaktu s osvícenským reformním katolicismem, a proto byl roku 1777 císařovnou Marií Terezií jmenován do vyšší dvorské komise, která se měla zabývat uklidněním valašského povstání (1777–1781). Hay na Valašsku působil během povstání několikrát, zřizoval katolické fary a kaplanky, rozdával katolické knihy, a snažil se (nepříliš úspěšně) uklidnit lidové povstání, jehož příčinami byl tajný protestantismus obyvatelstva a jeho sociální útlak.

Biskupem královéhradeckým (1780–1794)

Císařovna jej proto jmenovala 29. července 1780 biskupem královéhradeckým, což bylo 11. prosince 1780 schváleno papežem Piem VI. Biskupské svěcení přijal 11. března 1781 ve Vídni od tamního arcibiskupa Migazziho.^[2] Jako biskup podporoval rozšíření tolerančního patentu, Josef II. jej jmenoval roku 1782 komisařem pro rozšíření patentu ve východních Čechách. Hay vydal na podporu náboženské tolerance svůj slavný Okružní list z 20. listopadu 1781.

Královéhradecká diecéze získala roku 1783 při změně hranic diecézí 141 far z arcidiecéze pražské. Roku 1786 vysvětil Hay na kněze Josefa Dobrovského, s nímž byl v přátelských vztazích.

V roce 1787 postavil Hay kněžský diecézní dům, o rok později se zasloužil o založení minoritského kláštera v Hradci Králové.