Anton M. Otte

Anton M. Otte (15. srpna 1939 Vidnava – 29. prosince 2021 Scheßlitz, Německo) byl český a německý římskokatolický kněz německé národnosti, dlouholetý vedoucí pražské kanceláře spolku Ackermannova sdružení. Do roku 2011 byl proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Jeho Milost Mons. Anton M. Otte
probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Anton Otte (2011)
Církev	římskokatolická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	29. června 1967 Bamberk
Osobní údaje
Datum narození	15. srpna 1939
Místo narození	Vidnava Německá říše Německá říše
Datum úmrtí	29. prosince 2021 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí	Scheßlitz Německo Německo
Povolání	katolický kněz a probošt
Řády a ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třída (1996)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v německé rodině, která však po druhé světové válce oproti původnímu záměru nebyla odsunuta, jeho otec byl nicméně v roce 1946 lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven.

Po maturitě, kterou složil v roce 1957 v Jeseníku, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, a proto pracoval od roku 1958 v textilní továrně v Krnově až do roku 1960, kdy odešel do Západního Německa. Tam studoval v letech 1960 až 1967 teologii postupně v německém městě Königstein im Taunus, ve Vídni a v Bamberku. Poté, co 29. června 1967 přijal v Bamberku kněžské svěcení, působil v letech 1967–1974 jako kněz v Ebermannstadtu a Heiligenstadtu, následně až do roku 1980 jako učitel náboženství a v letech 1980–1998 jako vězeňský kaplan v Bayreuthu a Norimberku.

V letech 1991 až 1996 byl vedoucím pražské kanceláře německého spolku Ackermannova sdružení, který usiluje o smíření Čechů a Němců na křesťanském základě. Roku 1996 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka.

Dne 4. prosince 2001 byl jmenován čestným kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a 18. května 2005 pak jejím sídelním kanovníkem; od 1. července 2010 do 5. září 2011 byl také jejím děkanem a 5. září 2011 byl zvolen jejím proboštem. 31. ledna 2001 ho Jan Pavel II. jmenoval papežským kaplanem.

Dne 15. května 2015 obdržel čestné občanství města Vidnava za celoživotní přínos v rozvíjení česko-německých vztahů. Zemřel po těžké nemoci 29. prosince 2021.^[1]