Arcturus

Další významy jsou uvedeny na stránce Arcturus (rozcestník).

Arcturus (α Bootis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Pastýře a čtvrtá nejjasnější hvězda noční oblohy po Siriu, Canopu a Rigil Kentauru. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 37 světelných let od Země. Arcturus je významný tím, že je jedním z nejbližších červených obrů k naší planetě a díky své jasnosti i vlastnímu pohybu se stal předmětem mnoha astronomických studií.^[2]

Arcturus
Porovnání velikostí hvězd: Antares, Slunce, Arcturus a oběžná dráha Marsu
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Pastýř (Bootes)
Rektascenze	14h 15m 39,7s[1]
Deklinace	+19°10′56″[1]
Paralaxa	+11,24±0,099 mas
Vzdálenost	36,7±0,3 ly (11,4±0,1 pc)
Barevný index (U-B)	1,27
Barevný index (B-V)	1,23
Barevný index (V-R)	0,98
Barevný index (R-I)	0,65
Zdánlivá hvězdná velikost	−0,04
Absolutní hvězdná velikost	−0,29
Vlastní pohyb v rektascenzi	−1 092,66 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	−1 999,96 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti	Proměnná hvězda
Spektrální typ	K1.5III Fe-0.5
Hmotnost	~1,08 M☉
Poloměr	~25,7 R☉
Zářivý výkon (V)	~170 L☉
Povrchová teplota	~4300 K K
Rotační perioda	~48 dní
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 124897
Bonner Durchmusterung	BD +19°2777
Bright Star katalog	HR 5340
2MASS	2MASS J14153968+1910558
SAO katalog	SAO 100944
Katalog Hipparcos	HIP 69673
Katalog Tycho	TYC 1472-1436-1
General Catalogue	GC 19242
Glieseho katalog	GJ 541
Bayerovo označení	α Boo
Flamsteedovo označení	16 Boo
Synonyma	Alramech, Abramech, FK5 526, GJ 541, IRAS 14133+1925, LTT 14184, NLTT 36756, PPM 130442
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolu s hvězdami Spica a Regulus tvoří Arcturus výrazný asterismus nazývaný jarní trojúhelník. Původ jména sahá do starověkého Řecka – slovo „Arcturus“ (Ἀρκτοῦρος, Arktouros) znamená „Strážce medvědice“, což odkazuje na jeho polohu poblíž souhvězdí Velké medvědice.

Charakteristika hvězdy

Arcturus je červený obr spektrální třídy K1.5III. Má přibližně stejnou hmotnost jako Slunce (asi 1,1 M_☉), ale jeho poloměr je přibližně 25krát větší. Povrchová teplota kolem 4 300 K je nižší než slunečních ~5 800 K, proto hvězda září načervenalým světlem.^[3] Je asi 170krát zářivější než Slunce, přičemž značná část energie je vyzařována v infračerveném oboru.

Arcturus se vyznačuje vysokým vlastním pohybem – na obloze se posouvá rychlostí asi 2,28 úhlové vteřiny za rok. Patří ke starším hvězdám tzv. „starého disku“ Galaxie, což naznačuje, že vznikl v raných fázích vývoje Mléčné dráhy.

Vývoj hvězdy

Jako červený obr je Arcturus hvězdou, která již spotřebovala většinu vodíku ve svém jádře a přesunula se z hlavní posloupnosti do pokročilejších stádií hvězdného vývoje. Nachází se na větvi červených obrů a v budoucnu pravděpodobně projde heliovým zábleskem, po němž bude spalovat helium v jádře. Nakonec, po odvržení vnějších obálek, zůstane jádro hvězdy jako bílý trpaslík.

Původ jména a kulturní význam

Název Arcturus pochází z řeckého „Arktouros“ – „Strážce medvědice“ – a odráží polohu hvězdy vůči souhvězdím Velké a Malé medvědice. Arcturus byl důležitý v mnoha starověkých kulturách. Například staří Egypťané a Řekové jej využívali jako orientační bod na noční obloze. V moderní době byl Arcturus hvězdou, jejíž světlo využili organizátoři Světové výstavy v Chicagu v roce 1933 k symbolickému propojení s předchozí výstavou z roku 1893 – tehdy se mylně předpokládalo, že světlo z Arcturu k Zemi cestuje právě 40 let.

Pozorování

Arcturus je snadno viditelný pouhým okem na severní polokouli ve večerních hodinách od jara do léta. K nalezení hvězdy stačí vést pomyslný oblouk po rukojeti Velkého vozu („arc to Arcturus“) a poté lze pokračovat dále k Spice („then spike to Spica“). Díky své jasnosti a poloze blízko ekliptiky může být občas zakryt Měsícem.