Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu

Arnošt Antonín František hrabě z Waldstein-Wartenbergu, případně z Valdštejna-Vartenberka,^[1] také uváděn jako Arnošt František^[2] (10. října 1821 Praha – 1. srpna 1904 Praha^[3][4])^[5] byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů.

Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu
24. majitel seniorátního fideikomisu Třebíč
Ve funkci: 21. července 1903 – 1. srpna 1904
Předchůdce	Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu
Nástupce	Josef Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
Nejvyšší dědičný kráječ Českého království, hlava mnichovohradišťské linie Waldsteinů a majitel valdštejnského majorátu Mnichovo Hradiště
Ve funkci: 24. prosince 1858 – 1. srpna 1904
Předchůdce	Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu
Nástupce	Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
5. předseda (prezident) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách
Ve funkci: 1871 – 1884
Předchůdce	Albert František z Nostic-Rienecku
Nástupce	Ferdinand Jiří z Lobkowicz
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1867 – 1. srpna 1904
Panovník	František Josef I.
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1861 – 1. srpna 1904
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Panská sněmovna zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou
Nástupce	Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1869
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1861 – 1866
Panovník	František Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci: 1845 – 1. srpna 1904
Panovník	Ferdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby	?–1852
Hodnost	rytmistr; čestný major (1862)
Narození	10. října 1821 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. srpna 1904 (ve věku 82 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	rodinná hrobka v Mnichově Hradišti
Titul	hrabě
Choť	I. (1848) Anna Marie ze Schwarzenbergu (1830–1849) II. (1851) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909)
Rodiče	Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858) a Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861)
Děti	Arnošt Karel (1849–1913) Kristiana Alžběta, provd. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidtová (1859–1935) Adolf Arnošt (1868–1930)
Příbuzní	sestra: Gabriela z Waldstein-Wartenbergu, provd. Rohanová (1827–1890) bratr: Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu (1824–1903) děd: Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu (1764–1832) švagr: Arthur Karel z Rohanu (1826–1885) švagr: Josef II. z Nostic-Rokytnice (1821–1890) tchán: Karel II. ze Schwarzenbergu (1802–1858) tchán: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) zeť: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913) zeť: Reinhard z Neippergu (1856–1919) vnuk: Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1867: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009), hannoverský Řád Guelfů, ruský Řád sv. Vladimíra
Commons	Ernst Franz de Paula Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Erb Valdštejnů-Vartenberků

První manželka Anna Maria, rozená princezna ze Schwarzenbergu

Narodil se v roce 1821 v Praze Kristiánu Vincenci Arnoštovi z Valdštejna-Vartenberka (1794–1858), který působil mimo jiné jako prezident Společnosti Českého muzea, a jeho choti Marii Františce Thun-Hohensteinové (1793–1861). Jeho mladší bratr Josef Arnošt (1824–1903) působil v armádě, po odchodu na odpočinek byl jmenován čestným polním podmaršálkem. V roce 1876 mu bylo postoupeno právo na seniorátní panství Třebíč.^[2]

Život

Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově.^[2] Svou kariéru začal jako voják v regimentu husarů Františka Jáchyma z Lichtenštejna, kde dosáhl hodnosti rytmistra, později byl jmenován čestným majorem (1862).^[6] Pochopil hospodářské proměny moderní doby, v roce 1852 opustil armádu a zařadil se mezi přední podnikatele v zemědělství a lesnictví v Čechách.

V roce 1845 byl jmenován c. k. komořím,^{[7][pozn. 1]} v roce 1867 se stal c. k. tajným radou.^[5] V letech 1861–1866 a 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu, mezitím byl jmenován také dědičným členem rakouské panské sněmovny (1861). Podporoval centralizační úsilí liberálních rakouských a rakousko-uherských vlád.^[2]

Hojně podporoval výstavbu nových komunikací (silnic, železnic). Stál například u založení České severní dráhy, jež se později stala důležitou železniční společností v Rakousku-Uhersku. V roce 1867 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009).^[5] V letech 1871–1884 byl 5. prezidentem (předsedou) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která finančně podporovala Pražskou konzervatoř.^[2][8] Dobře střílel a byl čestným hejtmanem pražských ostrostřelců.^[2]

Majetek

Zámek Mnichovo Hradiště

Po svatbě mu otec postoupil Šťáhlavy a Chocenice, novomanželé tehdy sídlili na zámku Kozel.^[2]

Vlastnil majorát Mnichovo Hradiště, Bělou, Doksy, Šťáhlavy a byl také uherským magnátem, protože i v Uhrách držel statky.^[5]

K 31. 12. 1869 byl pátým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách.^[9] Po otci zdědil železárnu v Sedlci na Plzeňsku, sém také zakládal železářské podniky, zvláště na Šťáhlavsku.^[10]

Rodina

Jeho první manželkou se 14. května 1848 v Praze stala osmnáctiletá princezna Anna Marie ze Schwarzenbergu (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha), dcera Karla II. knížete ze Schwarzenbergu (1802–1858) z orlické větve rodu a jeho manželky Josefiny Marie Wratislavové z Mitrowicz (1802–1881),^[11] která sloužila dva roky jako dvorní dáma císařovny. Po devítiměsíčním manželství se narodil syn Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni). Po jeho porodu Anna v šestinedělí zemřela.

Dva roky poté 23. června 1851 se ve Vídni Arnošt oženil podruhé: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (2. 11. 1833 Vídeň – 8. 2. 1909 Praha) byla dcerou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873).^[11] Pocházela také z rodu Schwarzenbergů, avšak z primogeniturní krumlovské rodové linie. Marie mu porodila šest dětí.

Arnošt Antonín z Valdštejna zemřel 1. srpna 1904 ve Valdštejnském paláci v Praze a o tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Mnichově Hradišti.^[12] Tam byla také už 15. února 1849 pohřbena jeho první manželka^[13] a 12. února 1909 i jeho druhá choť.^[14]

Potomci

I. manželství:

• 1. Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni)
  • 1. ⚭ (18. 5. 1873 Praha) Františka Johanna z Thun-Hohensteinu (3. 8. 1852 – 24. 7. 1894)
  • 2. ⚭ (7. 11. 1898 Vídeň) Josefína z Rumerskirchu (4. 9. 1848 Církvice – 28. 11. 1901 Praha)
  • 3. ⚭ (1. 2. 1904 Praha) Marie z Rumerskirchu (31. 1. 1852 Olomouc – 30. 12. 1955 Praha)

II. manželství:

• 2. Anna Eleonora (11. 7. 1853 – 12. 4. 1903 Praha)
• 3. Marie Karolína (14. 8. 1854 – 4. 9. 1934), dvorní dáma korunní princezny Štěpánky, pak představená kongregace sester Nejsvětějšího srdce Ježíšova – Riedenburg
• 4. Gabriela Ida (19. 8. 1857 Hluboká nad Vltavou – 28. 10. 1948 Schwaigern)
  • ⚭ (30. 6. 1880 Praha) Reinhard z Neippergu (30. 7. 1856 Hořín – 15. 1. 1919 Schwaigern)
• 5. Kristiana Alžběta (12. 6. 1859 Doksy – 6. 8. 1935 Doksy)
  • ⚭ (3. 3. 1878 Praha) Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (14. 12. 1849 Žehušice – 21. 10. 1913 Vídeň)
• 6. Karel (4. 6. 1861 Doksy nebo Praha^[15] – 3. 7. 1884), c. k . poručík dragounů
• 7. Adolf Arnošt (27. 12. 1868 Praha – 20. 6. 1930 Doksy)
  • ⚭ (29. 4. 1895 Vídeň) Sofie z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy)