Artemis II

první pilotovaný let programu Artemis From Wikipedia, the free encyclopedia

Artemis II
Remove ads

Artemis II (dříve označována jako Exploration Mission-2, EM-2) je plánovaný druhý let rakety Space Launch System (SLS) a zároveň první pilotovaný let kosmické lodi Orion. Start je plánován nejdříve na 5. února 2026. V rámci mise provede posádka lodi Orion testovací průlet kolem Měsíce. Mělo by se tak jednat o první pilotovanou misi od letu Apolla 17 v roce 1972, která bude mířit dále než na nízkou oběžnou dráhu Země .

Stručná fakta Údaje o lodi, Typ ...
Remove ads

Raketa SLS a kosmická loď Orion

Thumb
Kosmická loď Orion s 2. stupněm ICPS na oběžné dráze

Pro misi bude využita raketa SLS ve verzi Block 1 složená ze:

  • dvou pětisegmentových urychlovacích bloků na pevné palivo (SRB), každý o délce 54 metrů a průměru 3,7 metru,[1]
  • centrálního stupně o průměru 8,4 metru a délce 64,6 metru,[2] se čtyřmi motory RS-25D, které dříve létaly na raketoplánech Space Shuttle,
  • a kryogenního druhého stupně (ICPS) s jedním motorem RL-10B-2.

Velitelská sekce kosmická loď Orion pro misi Artemis II nese výrobní číslo 003. Kuželovitý obytný modul je 3,30 metru vysoký s průměrem 5,03 metrů, vnitřní hermetizovaný prostor dosahuje 19,5 m3.

Servisní modul má výrobní číslo ESM-2. Je vysoký 4 metry při průměru 4,10 metru a jsou na něm připojeny čtyři solární panely o rozměrech 7,3 krát 2 metry, jejichž rozpětí po rozložení dosahuje 19 metrů.

Startovní hmotnost celé lodi včetně paliva dosahuje 32 650 kilogramů, z toho obytný modul 9 350 kg, servisní modul 14 000 kg a startovní záchranný systém 7 600 kg.[3]

Celková výška sestavy rakety SLS a lodi Orion je 98,3 metru a hmotnost dosáhne asi 2 600 tun včetně paliva a necelých 1 600 tun bez něj.[2]

Remove ads

Plán a cíle mise

Thumb
Loď pro misi Artemis II v březnu 2025 v hale Kennedyho vesmírného střediska
Thumb
Plánovaná trajektorie lodi Orion na misi Artemis II.

Cílem mise je provést průlet kolem Měsíce po tzv. dráze volného návratu. Kosmická loď tedy nevstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ale proletí asi 10 tisíc kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany a vlivem měsíční gravitace se vydá na zpáteční cestu.

Ještě předtím však loď s posádkou provede jeden oblet Země po eliptické dráze do vzdálenosti 95 tisíc kilometrů od zemského povrchu. Během této dvoudenní cesty posádka prověří různé systémy lodi, včetně podpory života a komunikace se Zemí prostřednictvím sítě Deep Space Network, a také využije ICPS – druhý stupeň rakety SLS s kryogenním pohonem – jako cíl pro testy manévrování s lodí Orion. Teprve při opětovném přiblížení k Zemi uvedou motory Evropského servisního modulu Orionu loď na trajektorii k Měsíci.

Při svém druhém návratu k Zemi – na cestě od Měsíce – již přistávací kabina vstoupí rychlostí zhruba 40 tisíc km/h do atmosféry a přistane v Tichém oceánu nedaleko pobřeží USA. Let Orionu s astronauty k Měsíci a zpět potrvá celkem asi 10 dní.[4][5]

Remove ads

Příprava mise

V měsících před startem letu Artemis I se počítalo s termínem vypuštění druhé mise nejdříve v roce 2024,[6] některé zdroje uváděly konkrétněji květen 2024.[7] V důsledku několikaměsíčních odkladů prvního letu až na listopad 2022 se odsouvaly také navazující plány a na jaře 2023 byl všeobecně uváděným termínem startu mise Artemis II nejdříve listopad 2024.[8]

V té době byla kosmická loď Orion v Kennedyho vesmírném středisku ve vysokém stupni rozpracovanosti. Kabina již byla doplněna o celkem 8 avionických součástí, které byly použity už při misi Artemis I,[9] a čekala na instalaci padáků, dveří bočního průlezu a dalších několika dílů nezbytných pro zahájení finální série testů.[10] Evropský servisní modul (ESM) dodaný společností Airbus, byl také před dokončením, chybělo např. instalovat čtyři sedmimetrová pole solárních panelů.[10]

Pokud jde o nosnou raketu SLS, kompletace centrálního stupně v montážním závodě NASA nedaleko New Orleans ještě pokračovala, ale koncem března 2023 bylo oznámeno, že jsou práce prakticky dokončeny.[11] Naproti tomu horní stupeň rakety, označovaný ICPS a vyrobený v Alabamě, již byl na kosmodromu od roku 2021. Výrobce United Launch Alliance (ULA) v dubnu 2023 oznámil zahájení předletového testování a příprav.[12]

NASA počátkem roku 2024 oznámila, že se start mise uskuteční nejdříve v září 2025.[13] Odklad si vyžádaly tři zásadní technické problémy. Prvním byla neočekávaná eroze materiálu na tepelném štítu lodi Orion během návratu na Artemis I v prosinci 2022. Druhým problémem se stalo zjištění inspekce hardwaru dodaného pro misi Artemis III, která odhalila poruchy v obvodech ovládajících ventily. Protože tato elektronika ovlivňuje mnoho částí systému podpory života na kosmické lodi včetně systémů odstraňujících oxid uhličitý z atmosféry v lodi, rozhodla se NASA ji vyměnit. A týkalo se to i Orionu určeného pro misi Artemis II, přestože elektronika ventilů prošla akceptačními testy. Konečně třetí problém byl spojen se systémem přerušení startu Orionu, při jehož testování se vyskytly nedostatky v elektrickém systému lodi. a Orionu. Všechny tři záležitosti si vyžádaly dodatečný čas na podrobnou analýzu příčin a nalezení řešení a v konečném důsledku si vynutily odklad plánovaného startu misi Artemis II a Artemis III.[13]

Technickými důvody byl vysvětlen i další odklad plánovaného startu na duben 2026, který končící šéf NASA Bill Nelson oznámil počátkem prosince 2024. Řekl, že loď poletí se svým původním tepelným štítem, ale po pozměněné návratové trajektorii. Při dvoustupňovém vstupu do atmosféry byl totiž štít vystaven méně prudkému zahřívání, než na jaké byl testován, což zpomalilo zuhelnatění povrchu a umožnilo tvorbu plynů, jejichž hromadění způsobilo popraskání štítu. Kromě toho bude před startem potřeba zkontrolovat také systémy podpory života a životního prostředí Orionu, což Nelsoin označil za hnací motor změny data startu.[14]

Zástupci NASA před koncem září 2025 uvedli, že agentura je na dobré cestě ke startu v dubnu 2026, ale při dobré souhře všech okolností by se start mohl uskutečnit již 5. února 2026 – k dispozici je několik čtyř- až osmidenních startovních oken, z nichž poslední končí 26. dubna 2026. Zároveň potvrdili, že raketa SLS pro tuto misi je v Kennedyho vesmírném středisku prakticky dokončena a v nejbližších týdnech na ni bude usazena kosmická loď Orion.[15][16] Posádka pak na tiskové konferenci zveřejnila pojmenování, které své kosmické lodi stanovili – Integrity. Integrita je podle posádky základem důvěry, respektu, upřímnosti a pokory napříč posádkou a množstvím inženýrů, techniků, vědců a dalších zapojených lidí. Pojmenování je také poctou rozsáhlému integrovanému úsilí – od více než 300 000 součástí kosmické lodi až po tisíce lidí po celém světě – kteří se kvůli misi musí spojit.[17]

Remove ads

Posádka

Mise Artemis II se zúčastní čtyři astronauti. Na základě dohody mezi NASA a Kanadskou kosmickou agenturou tvoří posádku tři astronauti ze Spojených států a jeden z Kanady.[18]

Hlavní posádka:

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka:

  • USA Andre Douglas, NASA
  • Kanada Jennifer Gibbonsová, CSA

Jména všech členů hlavní posádky byla oznámena 3. dubna 2023.[19][20] CSA zveřejnila nominaci Jennifer Gibbonsové do záložní posádky 22. listopadu 2023[21] a NASA informovala o jmenování Andre Douglase jako zálohy pro všechny tři americké astronauty počátkem července 2024.[22]

Remove ads

Superlativy

Uskutečněním mise vznikne několik rekordních nebo historicky prvních událostí:

  • Při průletu asi 10 000 kilometrů nad povrchem Měsíce bude posádka současně 400 000 kilometrů od Země. Přitom by měl být překonán dosavadní rekord v největší vzdálenosti astronautů od Země,[4] který při svém návratu z nepodařeného letu k Měsíci ustavila 15. dubna 1970 posádka Apolla 13Jim Lovell, Fred Haise a Jack Swigert, konkrétně 400 171 km.
  • Členy posádky mířící mimo oběžnou dráhu Země budou poprvé v historii žena, Afroameričan a občan jiné země než USA. Kanadská vesmírná agentura získala místo pro Jeremy Hansena díky dohodě z prosince 2020 výměnou za kanadský příspěvek robotického ramene zvaného Canadarm 3 do vesmírné stanice Gateway, jejíž sestavení oběžné dráze kolem Měsíce se připravuje.[8]
  • Dosud mimo oběžnou dráhu Země letělo 24 astronautů, z nichž 12 otisklo své stopy do měsíčního povrchu. Mise Artemis II po 52 letech zvýší jejich počet na 28.
Remove ads

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads