Benjamin Hassan
německo-libanonský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Benjamin Hassan (* 4. února 1995 Merzig, Sársko) je německo-libanonský profesionální tenista. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2024 na 143. místě a ve čtyřhře v srpnu 2022 na 359. místě. Trénují ho Hasan Ibrahim se Sakim Hassanem.[1]
V libanonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 prvním kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Tchaj-wanu, v němž vyhrál dvouhru nad Jü Čching-mouem. Libanon zvítězili 3–2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 13–6 ve dvouhře a 2–6 ve čtyřhře.[3]
Libanon reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde do dvouhry získal vůbec první tzv. univerzální místo od Tripartitní komise.[4] Po výhře nad Američanem Eubanksem podlehl ve druhém kole argentinské světové osmnáctce Báezovi až v tiebreaku rozhodující sady.[5] V páru s Hadym Habibem skončili v prvním kole mužské čtyřhry. Libanon tak získal první dvě účastnická místa v historii olympijských tenisových turnajů.[6]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 1995 v sárském Merzigu. Otec Zaki Hassan emigroval z Libanonu do Německa v 80. letech dvacátého století před občanským válečným konfliktem v blízkovýchodní zemi. V nové domovině se oženil s Fadií pocházející z Bejrútu. Syn Benjamin Hassan získal kromě německého i libanonské občanství a v roce 2018 začal Libanon reprezentovat v Davisově poháru. Navázal tak na daviscupovou kariéru otce, jenž v libanonském týmu odehrál pět mezistátních zápasů ročníku 1996. Ve 3. skupině asijsko-oceánské zóny zůstal neporažen s dvěma výhrami ve dvouhře a čtyřmi ve čtyřhře.[6][7]
ATP Tour jej v průběhu sezón střídavě uváděla pod německou a libanonskou vlajkou, např. mezi listopadem 2023 (změna po Swiss Indoors) a červnem 2024 (do Wimbledonu) byl uváděn pod německou vlajkou, než jej řídící organizace od karlsruhského challengeru opět vedla pod hlavičkou libanonské vlajky.[8] V srpnu 2022 portál Tennisnet sdělil, že tyto změny ATP prováděla bez tenistova vědomí, který hodlal řídící organizaci v této záležitosti kontaktovat.[9]
Remove ads
Tenisová kariéra
Z prvních tří finále challengerů odešel jako poražený finalista. V červenci 2022 nestačil ve francouzském Troyes na Argentince Juana Bautistu Torrese. Během sezóny 2023 nezvládl souboje o titul v Grodzisku Mazowieckém proti Nizozemci Jesperu de Jongovi[10] a v Lisabonu proti Italovi Flaviu Cobollimu.[11]
V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval říjnovým Stockholm Open 2023 po vyřazení Vavassoriho a Albota v kvalifikaci. V úvodu dvouhry získal jen tři gamy na Fina Emila Ruusuvuoriho ze sedmé světové desítky. O týden později prošel kvalifikační soutěží na basilejském Swiss Indoors 2023, v níž zdolal Dominika Koepfera. V prvním kole dvouhry ale podlehl 21letému Švýcaru Dominicu Strickerovi uzavírajícím první stovku klasifikace.[12] Do singlu v sérii Masters premiérově zasáhl na antukovém Mutua Madrid Open 2024 po zvládnutí kvalifikačního síta. Třísetovou porážku v madridské dvouhře mu přivodil třicátý čtvrtý muž žebříčku Borna Ćorić.[13][8]
Grandslamových kvalifikací se poprvé zúčastnil v sezóně 2024. Na Australian Open, French Open ani ve Wimbledonu však nepostoupil do hlavní soutěže.[8]
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (2 tituly)
Čtyřhra (4 tituly)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads