Bitva u Jemappes

Bitva u Jemappes (dříve také Jemmapes) se odehrála 6. listopadu 1792 u osady Jemappes, která je od roku 1973 součástí města Mons v Belgii. Bojovali tu Francouzi pod vedením generála Charlese-François Dumourieze proti Rakušanům, které vedli vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský a Franz Sebastian de Croix hrabě von Clerfayt. Vítězi bitvy byli Francouzi.

Bitva u Jemappes
konflikt: Válka první koalice
Bitva u Jemappes
Trvání	6. listopadu 1792
Místo	Jemappes, Mons, Rakouské Nizozemí (dnes Belgie)
Souřadnice	50°27′21″ s. š., 3°53′19″ v. d.
Výsledek	francouzské vítězství
Strany
Francie Habsburská monarchie Habsburská monarchie Rakouské Nizozemí Rakouské Nizozemí
Velitelé
Charles François Dumouriez Étienne Macdonald Albert Kazimír Sasko-Těšínský hrabě von Clefayt
Síla
40 000 mužů, 100 děl 20 000 mužů, 56 děl
Ztráty
cca 2 000 (značně odlišné údaje z různých zdrojů) 1 241, 5 děl (značně odlišné údaje z různých zdrojů)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh

Vévoda Albert Sasko-Těšínský zaujal pozici u Jemappes se svými 26 000 muži, aby tu vyčkával na slíbenou posilu. Ráno 6. listopadu na ně zaútočili Francouzi, jejichž síla byla 40 000 mužů.

Několik hodin byl boj nerozhodný a spočíval pouze v nepřetržité dělostřelbě. Teprve k polednímu dal Dumouriez příkaz k útoku.

Zatímco on obsadil reduty na levém křídle a Pierre Thouvenot porazil pravé křídlo, v centru zabral vesnici Jemappes Ludvík Filip. Rakušané se stáhli se ztrátou 1 200 mužů (cca 300 mrtvých, 500 pohřešovaných, 400 zajatých) a 8 děl zpět přes Mons. Vítězové ztratili asi 2 000 mužů (650 mrtvých, 1 300 pohřešovaných).

Následky

Památník bitvy u Jemappes

Důsledkem bitvy bylo krátkodobé obsazení tehdejšího Rakouského Nizozemí na území dnešní Belgie. I když vojensky neměla tato bitva dalekosáhlý význam, byla u místního obyvatelstva vyvolána revoluční nálada. Mladá republika si vlastně poprvé podmanila větší území. Historik Jules Michelet ji označil velkým morálním úspěchem nad starou Evropou.^[1]