Blanka z Anjou

O dceři Karla z Anjou pojednává článek Blanka z Anjou (1250–1269).

Blanka z Anjou nebo Blanka Neapolská (aragonsky Blanca de Nápols, italsky Bianca di Napoli; 1280, Neapol – 14. října 1310, Barcelona) byla aragonská královna jako druhá manželka Jakuba II. Aragonského. Byla členkou neapolského rodu Anjou. V roce 1310 během nepřítomnosti svého manžela působila jako aragonská regentka.

Blanka z Anjou
královna Aragonie, Sicílie a Valencie
Blančin náhrobek
Narození	1280 Neapol
Úmrtí	14. října 1310 (ve věku 29–30 let) Barcelona
Pohřbena	Santes Creus
Manžel	Jakub II. Aragonský
Potomci	Jakub Aragonský Alfons IV. Aragonský Marie Aragonská Konstancie Aragonská Jan Aragonský Isabela Aragonská Petr Aragonský Blanka Ramon Berenguer Aragonský Jolanta Aragonská
Dynastie	Anjouovci
Otec	Karel II. Neapolský
Matka	Marie Uherská
Příbuzní	Eleonora z Anjou[1], Marie z Anjou, Markéta z Anjou[1], Ludvík z Toulouse, Pietro Tempesta, Robert I. Neapolský, Karel I. Martel[1], Rajmund Berengar VI. Provensálský, Jan Gravinský a Filip I. z Taranta (sourozenci) Konstancie Aragonská, Petr IV. Aragonský[1], Jakub I. z Urgellu, Ferdinand Aragonský a Jan Aragonský[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se jako dcera krále Karla II. Neapolského a Marie Uherské. Mezi její sourozence patřili král Robert I. Neapolský, svatý Ludvík z Toulouse, Filip I. z Taranta (titulární konstantinopolský císař), Karel Martel z Anjou (titulární uherský král), královna Eleonora Sicilská a královna Marie Mallorská. Původně se v roce 1290 zasnoubila za markýze Jana z Montferratu. Její otec mu pomáhal bránit Montferrat v naději, že z Jana udělá svého vazala. Zasnoubení však bylo zrušeno a Jan zemřel bezdětný roku 1305.

Prostředníkem mezi králem Karlem a Jakubem II. Aragonským byl nový papež Bonifác VIII., zvolený v roce 1294 v Neapoli pod Karlovou záštitou. Byla podepsána smlouva z Anagni: Jakub se měl oženit s Blankou a byla mu přislíbena investitura Sardinie a Korsiky, zatímco měl Anjouovci ponechat volnou ruku na Sicílii a dokonce mu pomáhat, pokud by Sicilané vzdorovali.

Dne 29. října nebo 1. listopadu 1295 se Blanka a Jakub ve Vilabertranu vzali.

Blanka zemřela 14. října 1310 během svého regentství v nepřítomnosti Jakuba. Její smrt byla pravděpodobně spojena s narozením její dcery Jolanty, která se narodila v říjnu 1310. Byla pohřbena v cisetrciáckém klášteře Santes Creus poblíž Tarragony. Zůstal po ní manžel, děti a matka.

V roce 2010 ku příležitosti 850. výročí založení kláštera byly její ostatky exhumovány a podrobeny analýze. Prokázalo se, že královna byla drobné postavy, měřila okolo 150 cm a v době úmrtí jí bylo 25–30 let. Zbytky vlasů s obsahem apigeninu, nalezené v hrobce, naznačují, že mohla být blond a vlasy si barvila na tmavo.^[3]

Vývod z předků