Bobruška
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Bobruška (Aplodontia rufa) je hlodavec z podřádu veverkočelistní (Sciuromorpha). Je jediným žijícím druhem rodu Aplodontia i čeledi bobruškovití. Vyskytuje se v podhorských oblastech při pacifickém pobřeží Severní Ameriky.
.png)
Jde o 30–45 cm dlouhého hnědo-šedě zbarveného zavalitého býložravce s velmi krátkým ocasem. Vzhledem připomíná menšího bobra, ale je mnohem víc příbuzný s veverkovitými. Je považován za nejprimitivnějšího hlodavce.[1]
.JPG)
.jpg)
.JPG)
Bobruškovití hlodavci (Aplodontidae) – předchůdci současného severoamerického druhu Aplodontia rufa – žili ve starších třetihorách hojně v celé Eurasii; jsou známí například v Číně a Mongolsku.[2]
Remove ads
Taxonomie
Jsou známy poddruhy:[3]
- Aplodontia rufa rufa Rafinesque, 1817
- A. r. californica Peters, 1864 – bobruška rudá kalifornská
- A. r. humboldtiana Taylor, 1916
- A. r. nigra Taylor, 1914 – bobruška rudá černá
- A. r. pacifica Merriam, 1899
- A. r. phaea Merriam, 1899
- A. r. rainieri Merriam, 1899
Vědecké synonymum: Anisonyx rufa (Rafinesque, 1817)[3]
Mezitaxonové vztahy
Na bobrušce parazituje sametka bobrušková (Aplodontophila aplodontiae) z třídy pavoukovců.[3]
Remove ads
Výskyt
Žije na západě Severní Ameriky, od jižních částí kanadské Britské Kolumbie až po Sanfranciský záliv na jihu, kde se vyskytují dvě ostrůvkovité populace.[1] Na východě zasahuje do pohoří Sierra Nevada.[4]
Vytváří sedm poddruhů. Z nich Aplodontia rufa nigra je považován za ohrožený. Přibližně pouhých 100 jedinců v deseti populacích žije v okolí městečka Point Arena 150 km severozápadně od San Francisca.[5] Poddruh A. rufa phaea žijící ostrůvkovitě u severního pobřeží Sanfranciského zálivu je klasifikován jako zranitelný; ostatní poddruhy jsou málo dotčené.[1]
Zdržuje se především na zalesněných nebo hustě křovinatých místech kolem řek či jezer, často v oblastech s vyššími srážkami, kde je půda nasáklá vodou. Byla pozorována i ve výšce 2200 m n. m., ale většinou žije v mnohem nižších polohách.[1]
Remove ads
Vzhled
Bobruška je podsadité zvíře s krátkýma nohama. Dosahuje výšky asi 120 mm. Tělo je dlouhé 300–460 mm, ocas jen 10–40 mm.[1] Dospělí jedinci mohou vážit až 1800 g, ale průměrná váha samců je 830 g a samic 770 g. Všechny končetiny mají pět prstů, které jsou na předních nohách relativně dlouhé – bobruška je používá k hrabání.
Má malé oči a mohutnou dolní čelist. V tlamě má celkem 22 zubů. Její zubní vzorec je
- 1.0.2.3
- 1.0.1.3
Srst je hustá a krátká, šedě hnědá, prorostlá tmavšími chlupy. Barva se však mění od načervenalé do černavé podle poddruhu. Mladší jedinci jsou zbarveni více do šeda.[1] Samice mají šest bradavek.[6]
Způsob života
Bobrušky většinou žijí samotářsky a jen někdy se sdružují do společensky slabě vázaných kolonií. Populační hustotu zvířat uvádějí různí autoři rozdílně – od čtyř po dvacet jedinců na hektar.[1]
V zemi si bobruška buduje systém mělkých nor, které jsou několik metrů dlouhé a mají průměr 10–25 cm. Nory vedou k hlavnímu hnízdu a několika spížím, které jsou využívány zejména v zimě, protože během ní neupadá bobruška do zimního spánku. (Nákres chodeb poddruhu Aplodontia rufa phaea viz CH. L. Camp.[7])
Bobruška konzumuje téměř jakoukoli rostlinnou potravu. Při hledání potravy se jen málokdy vzdaluje více než několik metrů od nory.[1] Požírá všechny zelené části rostlin, obzvláště ráda má kapradiny. V zimě, když se k nim nemůže dostat, okousuje větvičky keřů a stromů i kůru. Není však příliš obratným lezcem, a proto se pohybuje jen v nižších partiích stromů (do 7 m nad zemí). Potravu hledá častěji v noci.
Během 24 hodin vykazuje 5–7 period aktivity, které střídá s odpočinkem v hnízdě.[5] Aktivní může být v kteroukoli denní nebo noční dobu.
Rozmnožování
Páří se v zimě od ledna do března. Mláďata se rodí po 28–30 dnech březosti obvykle od konce února do začátku dubna.[1] Zajímavostí je, že všechny samice v konkrétní populaci dosahují ovulace každý rok ve stejnou dobu.
Samice bobrušky rodí 2–3 mláďata. Ta při narození váží 18–29,5 g a jsou kojena obvykle 8 týdnů. Oči se jim plně otevírají pozdě – někdy až po 50 dnech. Dospělosti dosahují v druhém roce života. Dožívají se věku 5–6 let.
Remove ads
Ohrožení
Poddruhy Aplodontia rufa nigra a A. r. phaea jsou ohrožovány lesními požáry, pastvou hospodářských zvířat, expanzí cizokrajných druhů rostlin, opatřeními na hubení hlodavců, změnami přirozeného toku vodních toků, výstavbou silnic a sídlišť, kočkami a psy.[5]
Predace
Mezi predátory bobrušky patří především kojot, rys červený, kočka a pes.[5]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads