Bramborák
bramborová placka smažená na oleji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Bramborák (starším, zejména jihočeským názvem cmunda, moravským starším názvem krompelák[1] nebo v mnoha jiných regionálních názvech) je tradiční pokrm většiny slovanských a germánských národů a Maďarů. Zvlášť rozšířený a dominantní je v Bělorusku a Lucembursku[2].
V Německu má bramborák (Kartoffelpuffer) slanou i sladkou variantu bramboráku; těsto pro sladkou variantu se připravuje bez česneku a zmíněných koření, bramborák se potírá sladkým jablečným protlakem.[3] Taktéž v Polsku se bramborák (placek ziemniaczany) jí i na sladko, jen posypaný cukrem, případně politý smetanou.[4] Na Valašsku se připravuje jen ze strouhaných syrových brambor a mouky, za tepla se potře máslem a pocukruje.
Remove ads
Česko
Příprava
Připravuje se smažením na tuku tenké vrstvy těsta z jemně nastrouhaných syrových brambor, mouky, vajec, česneku, soli a majoránky, případně mléka a dalšího koření (kmín, pepř, nakrájená cibule). Jí se teplý, samostatně nebo se zelím a uzeným masem (kaplická cmunda), jako obal vepřového masa (havířský nebo slezský řízek[5]) nebo se škvarky. Může se použít i jako příloha, obvykle k masu a omáčce. Na Moravě dřív nezřídka s podílem strouhané zeleniny (celer, mrkev) a kořeněný též saturejkou nebo tymiánem. Smažený na husím nebo vepřovém sádle.
Brambory mohou být nahrazeny cuketou (tzv. cukeťák),[6] jako doplněk bramborového základu se může použít kromě cuket také např. mrkve, celer, baklažán i jiná vhodná (tvrdší) zelenina.
Zvláštní druhy
- Sejkory – bramborák pečený nasucho přímo na plotně (hory severovýchodních Čech).
- Strouhanec – bramborák z nahrubo strouhaných brambor.
- Kynutý bramborák
Krajové názvy a varianty
- Bramborka – Podkrkonoší (Náchodsko)[7]
- Baba (Zemiaková baba) – západní Slovensko[8]
- Báč – okolí Domažlic[9], okolí Prostějova[zdroj?]
- Bandorák – Krkonoše[10]
- Cmonda – Haná[11]
- Cmunda - Jižní Čechy (Kaplicko, Besednicko, Třeboňsko, Táborsko)[12]
- Ertepliak - oblast Spiše - Krompachy[zdroj?]
- Haruľa – Horehroní (Slovensko)[13]
- Halušken - předválečné Jablonecko[zdroj?]
- Hňup – podhůří Beskyd, Novojičínsko[14]
- Kocour - Ládví, okr. Praha-východ[15]
- Kostrbáč – Železné hory (Pardubicko)[16]
- Kostrbák – Pardubice[17]
- Kramflek – podhůří Orlických hor[18]
- Křapáč – východní Čechy (Letohrad)[19]
- Křápanec – východní Čechy (Choceňsko)[20]
- Mrzák – severní Horácko, okolí Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě[21]
- Pampuch – Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice[22]
- Placek – okolí Opavy
- Polesník – Kysuce[23]
- Podplamenník – Zázrivá (Orava)[24]
- Prskanec – okolí Benešova[25]
- Stryk – těšínské Slezsko
- Smrazky, Zmrazky – na jih od Chrudimi a v okolí Hlinska[26] (nepoužívá se v jednotném čísle, ale běžně se říká „Dáš si smrazek?“[zdroj?])
- Škramplata – z okolí Pardubic[zdroj?]
- Toč – okolí Domažlic[27]
- Trinčka – okolí Příboru[28]
- Vošouch – Plzeň a široké okolí: buď normální bramborák, anebo se zapečenými kousky uzeného masa.[29]
Remove ads
Švédsko
Ve Švédsku je připravován pokrm zvaný råraka ze strouhaných syrových brambor smažených v podobě placky na másle. Do tohoto těsta může být přidána nastrouhaná cibule nebo vejce, v případě pokrmu zvaného raggmunk je k bramborům přidáno vejce, mouka a mléko a hotová placka je servírována se smaženou slaninou a brusinkovým džemem.[30]
Židé
Bramboráky, jinak též latke případně latkes (v jidiš: לאַטקעס, hebrejsky: לביבה, leviva, pl.: לביבות, levivot), tradičně jedí Židé během svátku chanuka.[31] Olivový olej, na kterém se smaží, je připomínkou oleje z chanukového příběhu, který po vysvěcení jeruzalémského druhého Chrámu vydržel zázrakem v chanukovém svícnu hořet po osm dní.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads