Valašsko

národopisný a kulturní region na východě Moravy From Wikipedia, the free encyclopedia

Valašskomap
Remove ads
Tento článek je o regionu na Moravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Valašsko (rozcestník).

Valašsko je tradiční etnografický region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Rozprostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Stručná fakta Geografie, Status ...

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě Pováží a na východě Kysuce, které mají podobný charakter. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

Remove ads

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Název mohl mít více kořenů. V germánském označení pro Římany a později v německém prostředí označuje obyvatele mluvící románskými jazyky i prostě skupinu lidí mluvící nesrozumitelným jazykem i skupinu lidí, která se živí specifickou činností – pastevectvím a chovem ovcí. Pravděpodobně se jednalo o románskou jazykovou skupinu původem z oblasti dnešního Rumunska, která byla ve středověku slovanizována, ale zachovala si své zvyky a povolání pastýřů.

Byli takto pojmenováni i romanizovaní Romové, zejména ti, kteří několik století žili jako otroci na rumunském Valašsku a kteří si plně nebo částečně přivlastnili rumunský jazyk a kteří po osvobození v roce 1856 zemi opustili. Časté romské příjmení Oláh je maďarský ekvivalent slovanského Valach „Rumun“.

V českých zemích ve středověku a novověku, bylo slovo valach používáno jako označení pro pastevce.[1][2] Také se přeneslo na význam „kastrovaný kůň“, neboť valašští pastevci tuto kastraci často prováděli.

Teorie valašské kolonizace

Vídeňský filolog Franc Miklošič došel v 70. letech 19. století k závěru, že některá slova v nářečích východní Moravy mají původ v rumunštině. Na základě tohoto svého zjištění vypracoval teorii o tzv. valašské kolonizaci.[1] Ta měla probíhat teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny měly dle ní migrovat z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ.

Na své migrační cestě měli Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, brynza, geleta, strunga, pajta, šafel, urda, kumhár, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zároveň si měli zachovat mnoho ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí.

Slabinou celé teorie bylo, že Miklošič ji založil na poměrně malém vzorku slov a většina badatelů ji přejímala především pod vlivem jeho autority.[3] Poté co Dimitr Krandžalov provedl kritický rozbor přibližně tisíce slov z moravského Valašska, kterým byl přičítán rumunský původ, ukázalo se, že pouze 24 z nich je rumunského původu nebo zprostředkování. Ta byla navíc společná všem slovanským jazykům v Karpatech (slovenštině, polštině a ukrajinštině).[3] Naopak se ukázalo, že některá „valašská slova“ nejsou rumunského, ale slovanského původu, a naopak byla ze slovanských území přenesena do etnicky rumunských oblastí.[3]

V etymologii je proto teorie valašské kolonizace považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.[1] Naopak genetický výzkum valašských mužů z roku 2011 poukázal na nízkou variabilitu markeru Y-STR, která je netypická u české, slovenské či polské populace - a je naopak typická pro izolované balkánské populace (Arumuni, Csángó, Bulhaři a Makedonští Romové).[4]

Remove ads

Dějiny

Thumb
Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786

Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády.[5] V druhé polovině 15. století dochází v oblasti k tzv. valašské kolonizaci, v rámci které přicházejí pastevci (Valaši) z oblasti dnešního Slovenska a Polska. Často se uvádí, že Valaši byli Rumuni (Valašsko je jedním z regionů Rumunska), ovšem etnicky i jazykově šlo o Slovany, kteří si nicméně osvojili některé prvky valašsko-rumunského způsobu života. Rumuni patrně stáli u počátku valašské kolonizace, která započala v 14. století v jižních Karpatech, a která se postupně šířila po karpatském oblouku na sever a poté na západ. Nedocházelo ovšem tolik ke kolonizaci jako takové, karpatské obyvatelstvo jen přejímalo valašský způsob života.[6]

Thumb
Dřevěná plastika Valacha na Soláni

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání.[7] Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno, definitivně po bitvě u Vsetína. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.[8] V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.[zdroj⁠?!]

Dne 6. října 1663 zahynulo dvě stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile osmanských Turků a jejich krymskotatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.[9]

Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice – Púchov, trať Horní Lideč – Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě[10] v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,[11] lidovými zvyky[12] a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy[13] a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také roku 1997 recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic). V rámci tohoto projektu byly vedle pokusu o konkrétní geografické vymezení Valašska také navrženy valašský znak a vlajka.

Podrobnější informace naleznete v článku Valašské království.
Thumb
První mapa Valašského království (1997)
Remove ads

Území Valašska

Thumb
Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu
Thumb
Kostel z Větřkovic u Příbora v Dřevěném městečku, součást Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Thumb
Soutok Rožnovské (vlevo) a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje – typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) – přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Města

Na pomezí Valašska a sousedních oblastí:

Řeky

Vodní plochy

Národnostní složení

Ve Valašsku se nacházelo k 1. březnu 2001 celkem 385 627 obyvatel. Z nich 88,83 % bylo národnosti české, 7,35 % národnosti moravské, 0,03 % národnosti slezské a 1,37 % národnosti slovenské a další. Na Valašsku byl v součtu občanů české a moravské národnosti, 96,18 %, podíl větší než součet občanů české a moravské národnosti v celé republice.[14]

Kroj

Thumb
Ženský moravský valašský kroj.

Ženský

  • rukávce (plátěná košilka se širokými rukávy)
  • kordulka, frydka (soukenná vestička zdobená sametkou, knoflíčky, vyšíváním, ...)
  • rubáč, sudnička, košulka (spodní plátěná košilka s ramínky)
  • spodnica (spodní nařasená sukně)
  • zadní sukně, kasanka, kasaňka, šorec (zástěra vázaná odzadu dopředu)
  • fěrtoch (zástěra vázaná odpředu dozadu)
  • jupka (kabátek nošený ve všední dny)
  • kanafaska (nařasená sukně s lněnou osnovou a bavlněným útkem)
  • čepec (pokrývka hlavy vdaných žen)
  • kopyce, kopaca, kopýtka (pletené vlněné ponožky)
  • vlňák
  • vyvazovačka (bílý sváteční šátek)
  • punčochy (bílé, sváteční)
  • soukenný kabátek (kabátek nošený ve svátek)
  • šátek
  • obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké černé šněrovací boty)
  • kožuch, kožůšek, šuba, mentýk (kožich)

Úprava vlasů

Svobodné dívky nosily cop s pěšinkou uprostřed zapletený stužkou. Vdané ženy si dva copy omotaly kolem hlavy a nasadily na ně čepec.

Mužský

  • košile, košula
  • brunclek, vesta, frydka (soukenná vesta zdobená knoflíky a šňůrováním)
  • gatě, kalhoty, nohavice
  • kopyce, kopyca (bílé soukenné ponožky červeně lemované)
  • župica (sváteční soukenný kabát sahající po kolena)
  • halena, huňa (všední kabát ze sukna přírodní barvy)
  • kožuch (kožich)
  • kotula (spona na sepnutí výstřihu košile)
  • obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké šněrovací boty)
  • opasek
Remove ads

Nářečí

Valašské nářečí je nářeční podskupina, která patří do východomoravské nářeční skupiny. S tou má společnou řadu archaických jevů, které se v obecné češtině změnily, ale částečně jsou zachovány ve spisovném jazyce. Dále se zde vyskytují specifická slova (např. ogar – chlapec, brynza – ovčí, solí konzervovaný sýr, košár – ohrada pro dobytek), zejména pak specifické pojmy spojené se salašnictvím (pajta – otevřený přístřešek pro ukrytí stáda před letním deštěm, kumhár – závěs pro kotlík nad ohništěm v kolibě, geleta – jednouchá nádoba pro nadojené mléko, šafel – dřevěná nádoba pro vodu, větší a dvouuchá, urda – syrovátka, strunga – dřevěná ohrádka pro klidné dojení ovce atd.).

Hlavní znaky

  • místo dvojhlásky -ou- se zachovalo staročeské -ú- (múka, lúka, nejsú)
  • i v hovorové řeči zachované -ý, -é místo obecně českého -ej, -í/ý
  • místo skupiny -šť- je -šč- (ščika, ščestí)
  • u sloves rozkazovacího způsobu koncovka -aj místo -ej (dívaj sa, hledajte)
  • vztažné zájmeno sa místo se
  • ve 3. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -om (chlapom, lesom)
  • v 6. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -och (chlapoch, lesoch)
  • zejména na severu se objevuje přízvuk na předposlední slabice (pod vlivem nářečí lašských)

Slovní zásoba

  • ogar, ogara, synek, syneček – syn, chlapec
  • cérka, cérča, cérečka, cereňa, cérčisko, děvča, děvčica, děvucha – dcera, dívka
  • roba – žena, manželka
  • drúbja, děcko – dítě
  • hafery – borůvky
  • včil – teď
  • zlavec – polštář
  • hen – tam
  • štús – hráň dřeva
  • podarebně – zbytečně
  • tož – tak, takže
  • na potvoru – naschvál
  • zemňák, zemák – brambora
  • lecico, bársco – cokoliv
  • lecigdo, bársgdo – kdokoliv
  • stříň – svrchní vrstva zmrzlého sněhu
  • cap – kozel
  • jahňa – jehně
  • krkoš, krkoška – větev
  • šrubky – šrouby

Přísloví

  • Aj to najmenší kuřácko má drápky k sobě.
  • Baranovi nemajú být rohy těžké.
  • Co máš zesť dnes, zes zutra, co máš udělať zutra, udělaj dnes.
  • Gdo si zmýšlá v jídle, roků sa nedožije.
  • Každý oře jak može a vláčí jak stačí.
  • Do nabitej flinty nefúkaj!
Remove ads

Osobnosti

Thumb
Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010
Thumb
Znak Valašského velvyslanectví v Karlových Varech
Thumb
Smolina je rodištěm Josefa Valčíka, jednoho z účastníků atentátu na Heydricha

V abecedním pořadí:

Související informace naleznete také v článku Zlín#Osobnosti.
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads